Jako malý kluk snil o zápase, kdy na něj bude upřeně hledět celé Srbsko. Jenže... ve fotbale. Fotbal miloval. Tenis hrál od pěti let, protože to chtěli rodiče. Ovšem v jeho srdci nevládl. "S těžkým srdcem jsem pak dával tenisu přednost," líčí.
Syn právníka a ekonomky neměl nouzi o peníze, ve třinácti letech ho poslali do floridské akademie v Boca Raton. Dobrý? To ano. Výjimečný? To ne. Na žebříčku nejlépe čtyřiadvacátý. Letos vítěz Kremlin Cupu. Ale také tenista, na němž si v daviscupovém semifinále smlsl Radek Štěpánek.
Viktor Troicki
Michael Llodra
Přesto právě jemu kapitán Obradovič v neděli řekl: "Půjdeš na kurt místo Janka Tipsareviče." Srbsko hrálo s Francií 2:2 a z Troického byl rázem finálový žolík. "Pod větším tlakem jsem se v životě neocitl," říkal. Zato po zápase? "Tohle je nejneuvěřitelnější den mého života."
Jeho protivník Llodra předtím letos v Davis Cupu neprohrál dvouhru, Troicki však prožil zápas v transu. Bojová srbská píseň z 1. světové války mu mezi gamy dodávala odvahu. Diváci stvořili kotel, jaký nezažil ani při fotbalových mačích svého milovaného Partizanu. Od třetí hry druhé sady vyhrál osm gamů v řadě. Těžkopádný Francouz se zlomil, Srb naopak sám vyzýval fanoušky: Křičte ještě víc!
Proměnil mečbol a zůstal chvíli jako opařený. "Nemám slov. Vážně... Nemohu uvěřit, co se stalo. Možná až za pět dnů mi dojde, že jsme vyhráli. A doma, před našimi fanoušky. To je tak sladké."
Vylezl na rozhodcovský stolec, popadl mikrofon, děkoval divákům a roztrhal pro ně triko, zatímco Llodra začal brečet do ručníku. "Byl to jen sen," hlásal druhý den titulek francouzského deníku L’Equipe nad fotografií plačícího Llodry. "Realitou je noční můra."
Srbský žolík se stal mužem večera, kapitán Obradovič o něm říkal: "Zrodila se nová hvězda."
"Ne, nejsem hrdina," namítl Troicki. "My všichni to dokázali. Janko (Tipsarevič) v semifinále. Novak (Djokovič), který letos neztratil v Davis Cupu dvouhru. Taky Ziki (deblista Zimonjič) a kouč Niki (Pilič) a kapitán Bogdan. Bez nich by to nebylo možné."
