Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Triumf bude obhajovat už jen Fredriksson

22 2003
Praha - Podle stejného scénáře jako před rokem začíná v sobotu Světový pohár běžců na lyžích - opět sprintem mužů a žen v Düsseldorfu. Loňská vítězska ženské části poháru Bente Skariová-Martinsenová, už na pátý triumf, jímž by vyrovnala rekordní bilanci Rusky Jeleny Vjalbeové, nezaútočí. Na jaře totiž ukončila kariéru.

Mezi muži v třiadvacátém ročníku seriálu obhajuje prvenství Švéd Mathias Fredriksson. I on by se v lednu měl tradičně zastavt v Novém Městě na Moravě.

V posledních pěti ročnících dokázala Skariovou sesadit z trůnu jen Ruska Julia Čepalovová v roce 2001. V loňské sezoně neměla norská reprezentantka konkurenci, když vyhrála rekordních čtrnáct závodů a v celkovém hodnocení měla před druhou Estonkou Kristinou Šmigunovou více než pětisetbodový náskok.
 
Mezi muži, kde se z premiérového prvenství radoval Fredriksson, byla situace vyrovnanější. Největší devizou pozdějšího vítěze byla stálost výkonů: jen jedinkrát se Švéd nevešel do první desítky, přemožitele nenašel ve čtyřech případech. Fredriksson tak navázal na svého krajana Pera Elofssona, šampiona předchozích dvou ročníků.
 
Nejvýraznějšími postavami historie Světového poháru jsou vedle Vjalbeové a Skariové-Martinsenové ještě Gunde Svan ze Švédska a Björn Dählie z Norska.
Legendární Švéd vyhrál celkem pětkrát, "létající Nor" Dählie má ještě o jednu trofej víc.
 
Sjazdaře napodobili až v roce 1981
Prosadit myšlenku zavedení po vzoru SP ve sjezdových disciplinách obdobnou soutěž také v běhu nebylo lehké. Neoficiální premiéra se konala díky aktivitě několika novinářů a činovníků v sezoně 1973/74, pro roky 1979 a 1981 schválila
Lyžařská federace FIS klání jako experiment. Oficiální punc získal SP až od ročníku 1981/82.
 
V první řádné sezoně nasbírali nejvíc bodů Norka Brit Aunliová a Američan Bill Koch, doposud jediný neevropský lyžař, který dokázal v této soutěži zvítězit.

Velmi brzy však nadešla nadvláda severských běžců, již přerušil jen Vladimír Smirnov (v roce 1991 ještě v barvách SSSR, o tři roky později už jako reprezentant Kazachstánu) a Němec ve španělských službách Johann Mühlegg (2000).
 
Také ženám dlouho kralovaly Seveřanky, avšak po "hattricku" Finky Marjo Matikainenové v letech 1986-88 se o slovo důrazně přihlásily závodnice ze Sovětského svazu. Vedle Vjalbeové se z prvenství radovaly i Larisa Lazutinová (1990 a 1998) a Ljubov Jegorovová (1993), ruské panování prolomila jen Italka Maria di Centaová, nejlepší v letech 1994 a 1996.
 
Světový pohár běžců prošel za více než dvacet let existence řadou změn. K těm nejzásadnějším patří rozdělení závodů na běh klasickým a volným způsobem v ročníku 1985/86, zavedení kombinace o čtyři roky později a zařazení sprintu, jehož premiéra vyvolala v sezoně 1999-2000 velkou nevoli.
 
Největším problémem klasického lyžování v současnosti zůstává boj proti krevnímu dopingu, který způsobil hromadnou diskvalifikaci finských reprezentantů na MS v Lahti 2001 či loňský olympijský skandál v Salt Lake City.

Přehled vítězů:
muži:
1982 - Bill Koch (USA),
1983 - Alexander Zavjalov (SSSR),
1984 - Gunde Svan (Švédsko),
1985 - Gunde Svan (Švédsko),
1986 - Gunde Svan (Švédsko),
1987 - Torgny Mogren (Švédsko),
1988 - Gunde Svan (Švédsko),
1989 - Gunde Svan (Švédsko),
1990 - Vegard Ulvang (Norsko),
1991 - Vladimir Smirnov (SSSR),
1992 - Björn Dählie (Norsko),
1993 - Björn Dählie (Norsko),
1994 - Vladimir Smirnov (Kazachstán),
1995 - Björn Dählie (Norsko),
1996 - Björn Dählie (Norsko),
1997 - Björn Dählie (Norsko),
1998 - Thomas Alsgaard (Norsko),
1999 - Björn Dählie (Norsko),
2000 - Johann Mühlegg (Španělsko),
2001 - Per Elofsson (Švédsko),
2002 - Per Elofsson (Švédsko),
2003 - Mathias Fredriksson (Švédsko).
 
ženy:
1982 - Brit Aunliová (Norsko),
1983 - Marja-Liisa Hämälainenová (Finsko),
1984 - Marja-Liisa Hämälainenová (Finsko),
1985 - Anete Böeová (Norsko),
1986 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1987 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1988 - Marjo Matikainenová (Finsko),
1989 - Jelena Vjalbeová (SSSR),
1990 - Larisa Lazutinová (SSSR),
1991 - Jelena Vjalbeová (SSSR),
1992 - Jelena Vjalbeová (SNS),
1993 - Ljubov Jegorovová (Rusko),
1994 - Manuela Di Centaová (Itálie),
1995 - Jelena Vjalbeová (Rusko),
1996 - Manuela Di Centaová (Itálie),
1997 - Jelena Vjalbeová (Rusko),
1998 - Larisa Lazutinová (Rusko),
1999 - Bente Martinsenová (Norsko),
2000 - Bente Martinsenová (Norsko),
2001 - Julia Čepalovová (Rusko),
2002 - Bente Skariová-Martinsenová (Norsko),
2003 - Bente Skariová-Martinsenová (Norsko).

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze