Cyklistickou část závodu absolvovali oba společně, ale Matula minul odbočku do depa a pár metrů se musel vracet. Brynda se proto rychleji přezul a vyrazil na běh jako první. Utekl o dvacet možná třicet metrů, takže se přijíždějícímu Opelu Astra vyhnul.
Matula nikoliv, vběhnul na silnici přímo pod kola rozjetého auta.
Byla to rána vzbuzující hrůzu. Matula po ní zůstal bez hnutí ležet na silnici. Skočil do vozovky v momentě, kdy bylo auto pravou stranou u něj. Svědčil o tom rozbitý
reflektor, blinkr, promáčknutý blatník i rozbité přední sklo.
Rychlý zákrok lékařů na místě v případě reprezentanta předešel nejhoršímu. Bez hnutí ležící Matula, který předtím ramenem rozbil okno auta a pak se převalil přes jeho pravý bok, nevykrvácel. Sanitka ho po ošetření odvezla do písecké nemocnice.
Na místě jeho pádu zůstala zasychající krev a pár střepů.
|
Martin Matula Na červnovém šampionátu skončil třiadvacátý a byl členem stříbrného týmu v závodu družstev. Ani zde jej však smůla neopustila a hned po plavání musel pro defekt na kole odstoupit. (hd) |
Dlouholetý reprezentant v olym-pijském triatlonu Martin Matula byl v letech 1996 a 1997 dvakrát triatlonistou roku, je mu třicet let a závodí za Dianu Praha. Často startuje v Itálii, kde hostuje v Laziu Řím. Je proslulý jako smolař. Loňskou zimní příravu mu narušil zánět achilovky a nekvalifikoval se na olympijské hry v Sydney. Letos si v závěru zimní přípravy natrhl sval, tři měsíce chodil o berlích, přesto po třítýdením tréninku dostal důvěru a byl nominován na mistrovství Evropy v Karlových Varech. "Řekl jsem mu, že bychom spolu mohli na cyklistické části ujet," svěřil se viditelně zničený Brynda. Když slyšel ránu, ohlédl se a vrátil se zpátky. "Viděl jsem, že za mnou nikdo neběží, že jediný, kdo tam mohl ležet, je Martin."
Nesměle se po chvíli zeptal, zda závod pokračuje. Pořadatelé mu řekli, aby běžel dál. Z téměř minutového náskoku na další závodníky mu zbylo pár desítek metrů, které pozdější vítěz Ondřej Matějíček po 1,5 km běhu zlikvidoval. "Ani jsem nevěděl, kudy mám běžet, byly to hrozné pocity," ujistil Brynda.
V kritické chvíli byl na návsi malé obce se spoustou diváků zmatek, ovládaný emocemi. Někdo tvrdil, že řidička auta jela moc rychle, jiný, že přes diváky nemohla vidět, odkud závodníci vbíhají na silnici.
"Nikdo mi neřekl, že mám zastavit," opakovala. "Jela jsem třicítkou, pomalu. Je mi to moc líto," bránila se plačící žena. "Ukazovali jsme všem, že mají jet pomalu, že se tady závodí," tvrdila jedna z pořadatelek, která stála snad sto metrů před místem neštěstí. "Lezli jsme až před auta a mávali jsme na řidiče, aby zpomalili."
Případ je v šetření, na místo dorazila dopravní policie i vyšetřovatel. "Kolem trati jsme všude umístili cedule, kde jsme řidiče upozorňovali, aby jeli pomalu, že projíždějí místem závodu," řekl jeden z hlavních pořadatelů Rudolf Slaba. V místě, kde triatlonisté přebíhali, byla nařízena třicetikilometrová rychlost, provoz byl z druhé strany zastavený.
Pořadatelé závod nezrušili, ale neuskutečnila se večerní party. "Myslím, že ani Martin by si nepřál zrušení závodu," řekl Slaba.
Při vyhlašování výsledků Matulův rival Brynda navrhl, aby ti, kdo dostali finanční odměnu, odevzdali její část ve prospěch poraněného soupeře. Sám věnoval celou výhru, bylo to 1500 korun. Celkem se rozdělovalo 20 000 korun, ale ostatní závodníci už tak štědří nebyli, věnovali pár stokorun.
