"Ahoj, mohli bychom se spolu projet na kole?" Tuhle otázku, jen v angličtině, položil zlínský triatlonista Jan Čelůstka na lednovém soustředění na ostrově Gran Canaria švýcarskému cyklistovi Fabiu Cancellarovi.
"Řekl mi, bez problémů. Ptal se, co dělám. Povídal, že nevypadám jako klasický cyklista. Představil jsem se mu, on se mi představovat nemusel," líčil s úsměvem Čelůstka náhodné setkání se čtyřnásobným mistrem světa a olympijským vítězem v časovce.
Už brzy se možná oba opět potkají na srpnové olympiádě v Londýně, kam by si chtěl Čelůstka definitivně zajistit letenku na dnešním mistrovství Evropy v izraelském Ejlatu.
V žebříčku olympijské kvalifikace jste o jedno místo vypadl z první čtyřicítky, která má zajištěný přímý postup. Neznervózňuje vás to?
Ne. V redukovaném pořadí, když se vyškrtají závodníci ze stejné země, jsem výše. S tím ale nekalkuluji, beru to tak, jak je to napsané.
Víte tedy, kolik musíte do konce kvalifikace získat bodů, abyste měl jistotu?
Když jsem v zimní pauze plánoval letošní závody, tak jsem to zhruba propočítával. A vyšlo mi, že můžu vynechat dva úvodní podniky v Austrálii – světový pohár a závod série mistrovství světa. Proto začínám sezonu až evropským šampionátem.
Na konkurenty za sebou máte docela slušný náskok. Berete to tak, že už vám olympiáda nemůže uniknout?
Stát se to může, ale nepřipouštím si to. Aby mě přeskočilo tolik lidí, to je z matematického hlediska skoro vyloučené. Po mistrovství Evropy jedu navíc ještě na světový pohár do San Diega, a když to bude nutné, tak i do Madridu, kde se dají naposledy získat body. Letos chci ale počet startů do olympiády omezit na nezbytné minimum a soustředit se na trénink a Londýn.
Jan ČelůstkaZlínský rodák, jemuž bylo 22. března třicet, začal s triatlonem v roce 2003. Předtím závodně plaval. Loňská sezona byla pro něj zatím nejúspěšnější. Na mistrovství Evropy doběhl čtrnáctý, ve dvou asijských podnicích světového poháru skončil devátý. V aktuálním pořadí olympijské kvalifikace je na 41. místě, což by mu zaručilo nominaci na olympiádu. |
Takže asi máte v kalendáři zaškrtnuté datum úterý 7. srpna, kdy je na programu olympijský závod?
Před sezonou jsem počítal se dvěma vrcholy, mistrovstvím Evropy a olympiádou. Předběžně už jsem si vybral datum odletu do Londýna čtyři dny před závodem. V Anglii je časový posun zanedbatelný a také aklimatizace vzhledem k počasí je bez problémů. Chci strávit v Londýně co nejméně času.
Do Ejlatu jste se ale vydal deset dní před závodem. Proč?
Byl to záměr. Už jsem jednou v Ejlatu byl a vím, že je tam extrémní počasí – velké horko, teplé je i moře. V Česku bylo v dubnu chladno, takže jsem udělal dobře.
Jakou máte formu?
Fyzicky se cítím výborně. Podle testů jsem na tom nejlépe, co jsem kdy byl. Těžko říct, jak to bude vypadat, až si trochu odpočinu a formu vyladím. Zatím bylo všechno v hodně těžkém tréninku.
Na jaké umístění si troufáte?
I když za poslední roky bude konkurence na mistrovství nejmenší, mluvit o medaili by bylo hodně odvážné. Jednoznačně bych chtěl skončit v první desítce.
Od letošního roku sedláte nové kolo firmy Specialized. Jak vám vyhovuje?
Technologie jde kupředu, proto jsem se rozhodl ke změně. Kolo je lepší než staré. Ale jestli je to změnou značky, těžko říct.
Na soustředění na ostrově Lanzarote jste byl se slovenskými atlety. To byl záměr?
Potkal jsem se s nimi na Kanárských ostrovech už loni. Docela se mi to líbilo, takže jsme se domluvili a strávili tam letos spolu tři týdny.
V čem jsou tréninky s nimi pro vás přínosem?
S vytrvalostí problémy nemám, ale dnes je triatlon hodně o rychlosti. Dokáží mi poradit, podívají se na moji techniku běhu. Triatlonisti totiž běhají jinak, protože mají za sebou velký objem plavání a jízdy na kole. Když teď přijde na sprint, tak budu rychlejší. Také je fajn, že s nimi změním prostředí. Během roku se potkávám jen s lidmi z triatlonové komunity.
