Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trentino, to je supertým, zve Sládeček na obhájce titulu v Lize mistrů

České Budějovice: Michal Sládeček - Českobudějovický Michal Sládeček v utkání s Olympiakosem Pireus. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

12 2010
Nahrávač českobudějovických volejbalistů Michal Sládeček má jasno. "Jsme profesionálové a musíme hrát zápasy, jak jdou," říká například o změnách povrchu v hale nebo o jiných míčích na obě soutěže při extralize a Lize mistrů.

Ve středu se v Lize mistrů postaví se spoluhráči proti italskému Trentino Volley, nejlepšímu současnému klubovému týmu v Evropě, obhájci nejcennější klubové trofeje u sítě.

Co mohou diváci očekávat od zápasu s Trentinem, které obhajuje titul nejlepšího klubového volejbalového celku mužů v Evropě?
Dá se čekat výborný volejbal. Přijede sem jedno z nejlepších mužstev světa. Kazijskij, Vissotto, to jsou skvělí hráči. Pro diváky je to atraktivní soupeř a pro nás taky. Chceme se ukázat, nechceme být v Lize mistrů těmi úplně posledními. Budeme se snažit předvést výkon a co nejlepší výsledek, aby se zápas divákům líbil.

Může se stát, že by si na vás Trentino nedalo takový pozor, jako si tady dal minulý týden Olympiakos, který sem přijel pro výhru tři nula, aby udržel šanci na postup?
Určitě ne. Teď prohrálo v hale Dynama Moskva (poznámka: Rusové vyhráli 3:1, sety byly -23, 21, 21, 17). Je sice první v tabulce naší skupiny a míří do další části soutěže, ale dá si pozor. Jsou to profesionálové a něco takového určitě nehrozí.

Může mít třeba vliv, že českobudějovická hala má o něco nižší strop, než je v zahraničí zvykem?
Asi ano. Ale sem přijedou hráči, kteří hráli ve všech možných halách. Pro ně to takový rozdíl nebude. Budou tady mít dva tréninky a určitě si zvyknou.

Michal Sládeček, České Budějovice

Vy jste měli ve středu na utkání s Olympiakosem v hale taraflex. Pak ho hned četa uklidila a v sobotu proti Příbrami jste hráli na palubovce. S Trentinem bude znovu v hale taraflex. Nevadí vám, že se povrch takhle mění?
Taraflex tu nemůže být proto, že hala je víceúčelová a hraje se tu mezitím i florbal nebo fotbal. Když tady hrály naše juniorky a kadetky zápasy, tak potřebovaly dvě hřiště. A taraflex nezabere dvě hřiště ani je nemá namalované.

Pro vás je jistě lepší.
Nám taraflex pomáhá, je to výborný povrch. Hala se zkrášlí, je v té chvíli jen volejbalová. Nám to i více vyhovuje. Prezident našeho klubu pan Diviš nám řekl, že se klub pokusí zajistit taraflex i na play-off, jako už to tu jednou bylo.

A co když musíte jednou hrát na taraflexu, podruhé na palubovce a potřetí zase na taraflexu. To vám ve hře nevadí?
Určitě ne. Hřiště je na tom samém místě. Akorát je s taraflexem oranžové a nám se na tom hraje lépe. Je to měkčí, příjemnější.

A zvykáte si snadno? Do toho máte jiné míče na Ligu mistrů a jiné na extraligu.
Je to jedno s druhým. Nové balony "galovky" jsou trošku podobnější "mikasám" než dřív. Ty jsou přece jen trochu těžší, a jinak proto létají. Pro naše přihrávače je to pak trošku horší. Ale musíme si zvyknout. Hrajeme tady Ligu mistrů a do toho musíme jít naplno. Vymlouvat se na halu nebo na balony nejde. Jsme profesionálové a musíme hrát zápasy, jak jdou.

Dobře. Všímáte si také hry nahrávačů soupeřů v Lize mistrů?
Určitě. Myslím si, že každý hráč si všímá hry soupeřů hlavně na svém postu. Jak to hrají soupeři, jak jsou šikovní. My jsme teď chytili skupinu, kde jsou hráči, kteří jsou alfou i omegou svých národních týmů. Je tam co okoukat. Ale koncepce naší hry je úplně jiná než koncepce hry soupeřů. A v polovině sezony něco měnit, to je úplně zbytečné. To se dělá před sezonou.

České Budějovice: Michal Sládeček

Jaké herní změny máte na mysli?
My máme hru postavenou na nějakém principu. Soupeři mají hru složenou úplně jinak. Mají tam šest komplexních hráčů, kteří mohou hrát kdekoliv. A mohou hrát rychlé nahrávky, prostě úplně všechno. Většinou jsou to hráči, kteří mají přes dva metry. My si nemůžeme vybírat, na koho se při utkání soustředíme. Musíme se soustředit na všechny hráče za sítí a musíme podat stoprocentní výkon.

Který z nahrávačů z vaší skupiny vás svojí hrou nejvíce zaujal?
Je pravda, že už jsme hráli se všemi a dá se to hodnotit. Ruský nahrávač (poznámka: Grankin, zároveň kapitán týmu) je strašně chladný. Mně se líbí Němec Tischer z Olympiakosu. Hraje výborně. A povzbuzuje celý tým, všechny spoluhráče. Trenér Muculescu, u kterého trénoval ve Friedrichshafenu pět let, z něj udělal Pana nahrávače.

Muculescu jako hráč také nahrával. Asi s tím nemá problém.
Je to rumunský trenér, který už má v současné době německé občanství i pas a trénoval i německý národní tým. Už to vzdal, chce být více doma. Ale byl u nároďáku Německa asi deset let. Teď má v kádru Ticháčka a udělal z něj velice dobrého nahrávače. Na hráče se soustředí a pracuje s nimi od rána do večera.

A co nahrávači Trentina?
Je tam jeden Brazilec (poznámka: Vieira de Oliveira) a je tam Polák Žigadlo. Jsou to oba komplexní nahrávači. V takovém týmu jsou jen dobří hráči. Ale ani jeden z nich nevyčnívá tak, jako vyčnívá Tischer v Olympiakosu. Z naší skupiny je to jeden z nejlepších nahrávačů. S Friedrichshafenem vyhrál v roce 2007 i Ligu mistrů.

Proti komu se vám nejhůře nahrávalo, kdo nejlépe staví bloky?
Kdepak. Tohle je všechno založené na přihrávce. Když si dobře přihrajeme, dá se hrát s každým soupeřem. Ale naši přihrávači na servisy soupeřů v Lize mistrů nejsou tolik zvyklí. V extralize v takovém zápřahu nehrají. Nikdo tady nepodává jako Olympiakos nebo Trentino či Dynamo Moskva. Na jedny ruce se dá nahrát s každým soupeřem, ale musíte mít přihráno. Když si dobře nepřihrajeme, budou všude dvoje nebo troje ruce.

České Budějovice - Liberec: domácí Michal Sládeček

Kdy jste v téhle těžké skupině hráli zatím nejlépe?
Hned první set proti Dynamu Moskva se nám povedl. Ani v Trentu jsme neudělali ostudu. Hráli jsme v Itálii na horké půdě. Dobře jsme tam přihrávali a hrálo se nám tam dobře. V Řecku nebyl teraflex, ale linoleum, kde byly dvoucentimetrové mezery. Byla tam taková chladná hala a atmosféra, kde po vás hážou kostky ledu. Klasičtí Řekové, hodně horké hlavy.

Proč po vás házeli led?
Neměli nic jiného po ruce. Tak po nás házeli kostky ledu. Třeba když jsme stáli ve čtverečku (poznámka: povinné místo při utkání u hřiště pro hráče, kteří právě nehrají). Když jsme hráli předtím s Iraklisem v Soluni, házeli po nás diváci pro změnu mince. Klasičtí řečtí hooligans, kteří se soupeře snaží zastrašit různými výkřiky. Bučí. Bylo to loni vidět i na Final Four v Praze, kde vtrhlo do haly dva tisíce Řeků bez toho, aby ukázali lístky. A nenechali se vyhodit. Kouřili tam a dělali nepořádek.

Italské publikum bylo hodné?
Bylo výborné. Po zápase diváci tleskali, chtěli naše podpisy. V Itálii se nám hrálo opravdu výborně - krásná hala, výborná atmosféra. Byl to náš takový pohodový zápas, ve kterém nám soupeř ukázal svoji sílu, ale kde jsme přesto nehráli špatně.

Teď proti Trentinu to zatím bude váš poslední zápas v Lize mistrů doma. Pak ještě poletíte do Moskvy.
Víme, že v Lize mistrů už toho moc nenahrajeme. Soustředíme se na domácí extraligu. V té budeme mít Brno, Havířov a Benátky. Od listopadu jsme v lize neprohráli. Soustředíme se na ni a budeme se snažit dostat se v tabulce před play-off co nejvýš. A pak uhrát čtvrtý titul v řadě.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze