Jaký je to rozdíl, když je na pódiu jedna česká závodnice a když tam jsou dvě?
Člověk se vždycky těší, když už je tam aspoň jedna, ani to nebývá každým dnem. Ale když tam jsou dvě, je to mnohem lepší! Tohle byl závod českých holek, trenéři mi tady gratulují. A dívají se na nás s úctou...
Je ten respekt k českým závodnicím větší, jak se blíží olympijské hry v Soči?
To snad ani ne. Obě naše holky jsou biatlonovou obcí vnímány. Samozřejmě, Gábina od prvních závodů výrazněji.
Za co byste je pochválil?
Gábina sice jednu ránu netrefila, ulítla jí, ale vynikajícím během dosáhla na vítězství, což si určitě zasloužila. Veroniku pochválím za střelbu. Čtyři nuly by klidně mohla střílet v každém závodě... Ona je střelkyně, z holek vnímá vítr a dění na střelnici asi nejlépe ze všech, v tréninku to zvládá, ale v závodě to nedokáže vždycky prodat, chybí jí klid. Kdybych měl být kritický - protože trenér by měl být - asi jsem malinko čekal víc od běhu. Ale doufám, že její výkon ještě půjde nahoru.
Obě biatlonistky jely s nízkými startovními čísly. Jaké bylo čekání na střelnici, zda pozice na stupních udrží?
Když dojela Gábina do cíle, věděli jsme i s Ondrou Rybářem - nebo tušili - že do třetího místa stoprocentně bude. A pak jsme na pódium tlačili i Verču. Že to vyšlo, je fantazie. Trochu jsem pak pokukoval po ostatních, jak dostřelujou. Ukázalo se, že i pomaleji jely, ale byl jsem napnutý až do poslední závodnice, která měla jakž takž šanci.
Byl jste už v buňce?
Právě jdu servisákům podat ruku. Tohle je pro nás velký den i jejich zásluhou.
Takže bude menší oslava?
Skleničku si asi večer dáme. Ale jinak to nic velkého nebude, přece jenom zítra závodí kluci. A servismani budou zase od rána na lyžích, pak jdou občerstvovat na trať. Obdivuju je za to, co všechno dělají.
Mužům hodily holky rukavici...
Budou mít těžký je napodobit, to je pravda.
