Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jako Sagan, říkají o něm. Teď se český mladík učí od velkých kluků

Cyklokrosař Adam Ťoupalík | foto:  Michal Sváček, MAFRA

29 2014
„Odmaturoval“ s vyznamenáním, první fáze cyklokrosového života vynesla Adama Ťoupalíka k vítězství ve Světovém poháru juniorů, k bronzu na mistrovství světa i ke chvále reprezentačního trenéra Belgičanů. „Komplexní a silný závodník. Jako mladý Sagan,“ srovnával Rudy de Bie. Jenže léto tuto kapitolu uzavřelo a do další sezony vjel Ťoupalík jako závodník kategorie do 23 let. Začala mu tak nová cyklokrosová škola.

V nové kategorii se 18letý cyklista potkává i s o pět let staršími závodníky a byl to pro něj zprvu velký šok. Najednou se jezdí rychleji, závody jsou delší, trpí tělo i hlava, která musí snášet neustálé porážky. Přitom před rokem byl kluk z Tábora v terénu takřka neporazitelný.

Přechod mezi velké kluky je hlavně o trpělivosti. „Opravdu velký rozdíl. Jak výkonnostní, tak zkušenostmi,“ vypočítal. „Jednoduché to není, ale dá se to přežít. Spoustě lidí se to nepovede, je to o závodníkovi.“

Přesto se mu nástup mezi cyklokrosové dravce zdařil. V září dojel třetí v Českém poháru v Lošticích, tuto neděli vyhrál v Jabkenicích, co se však počítá nejvíc, jsou jeho výsledky ze závodů v Belgii a Nizozemsku, kde pokaždé, byť nováček, finišoval v nejlepší desítce. Ať to bylo v závodě Superprestige v Gietenu, nebo v zahajovacím podniku Světového poháru ve Valkenburgu.

„Jsem spokojený, ale top forma by měla ještě přijít,“ vyhlíží.

Když minulou zimu předváděl tak suverénní výkony, i Vojtěch Červínek, někdejší kouč trojnásobného mistra světa Štybara, o něm říkal: „Je to takový hošíček, přitom pan profesionál se vším všudy. Příprava, práce po tréninku, stravování, disciplína. A má neskutečný tah.“

A stejná dávka chvály se na něj sype už i letos. „Zatím jsou všichni spokojení,“ libuje si člen belgické formace BKCP-PowerPlus. „Přestup do vyšší kategorie se mi docela povedl, jde to podle plánu.“

Délka závodů je mezi „třiadvacítkáři“ o deset minut navýšena a právě těch pár minut dnes u velkého českého talentu rozhoduje. „Je to jedno dvě kola navíc a už je to znát. Zátěž je obrovská,“ kývl. Přes léto se na ni však snažil připravit - najel o tři tisíce kilometrů víc, přidal na intenzitách. „A dávky můžu dál zvyšovat.“

Ode dneška třeba až do 1. února, do dne D všech cyklokrosařů. A těch českých speciálně. Boje o duhový trikot se znovu po pěti letech rozehrají v Táboře. „Ale že by byl letošek rokem jediného závodu, to tvrdit nebudu,“ namítal Ťoupalík. „Pro mě je důležitá celá sezona.“

Za cíl si v ní dal tři seriály, dva v Belgii a k nim Světový pohár. „Kdybych se celkově umístil, budu spokojený,“ dodal. „Nejlepší forma by opravdu měla přijít v Táboře, ale abych se celý rok soustředil na jeden závod, to ne.“

Že však ani prvoročák v kategorii espoirs nemusí být bez šance na medaili, ukázal David Kášek v Táboře 2001, tehdy senzačně bronzový, nebo rovněž třetí Zdeněk Mlynář z francouzského Montreuil 1996. „Pár lidem už se to povedlo, i když byli nejmladší, takže možné je všechno,“ naznačil český talent. „Bude to hrozně těžké, ale chci bojovat s těmi nejlepšími.“

Autor:


Témata: Cyklokros




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze