„Chci ve výsledcích z Francie pokračovat a pokud možno zase nakouknout do desítky,“ spřádá Portyk plány v rakouském Seefeldu, kde od pátku do neděle Světový pohár v severské kombinaci pokračuje třetím ročníkem podniku Seefeld triple, miniseriálem podobným běžecké Tour de Ski. V sezoně bez mistrovství světa a olympijských her jde o vrcholnou akci, kde se za konečný účet udílí dvojnásobný počet bodů.
Jaké to bylo závodit po pětitýdenní odmlce?
Prima, na závody jsem se těšil. Po nešťastném začátku sezony, kdy mě v Lillehammeru jednou diskvalifikovali kvůli botám a podruhé jsem v ledové stopě skončil devětatřicátý, jsem si spravil chuť v Ramsau. Pro mě to byl super výsledek, chtěl jsem v tom pokračovat. Ve Francii se mi to docela povedlo, při dvanáctém místě mi na desátou příčku chyběly dvě vteřiny.
Sdruženáři vyzdvihují, že jste si právě v sobotním závodě poprvé v kariéře v běžecké části vylepšil postavení po skoku. Je to tím, že se vám v poslední době povedlo na běhu zapracovat, anebo jste na svoje zvyklosti neměl špičkový skok, po kterém jste byl „až“ patnáctý?
Pravda je na obou stranách. Skok mi ve větrných poryvech opravdu moc nevyšel, na druhou stranu jsem pak měl v běhu sedmnáctý nejrychlejší čas, což se mi ještě nikdy nepovedlo. To je takový můj osobák a zároveň velké povzbuzení - ještě loni jsem měl vedle dobrých skoků třeba až čtyřicátý běžecký čas.
Cítíte, že se v běhu můžete zlepšovat dál?
Jasně, doufám, že to každý rok půjde o pár vteřin dopředu. Potom bych už mohl vydržet celý závod v popředí a odpadly by pocity, když mi v posledním kole ti úplně nejlepší poodjedou. A samozřejmě to chce udržet výkonnost ve skoku.
Čemu progres ve stopě přikládáte?
Nic mimořádného za tím nehledejte, je to jen o práci, na zlepšení běhu jsme se zaměřili hlavně v létě. Ale i teď, kdy se pět týdnů kvůli teplému počasí a nedostatku sněhu nezávodilo, jsem se snažil na běhu pracovat, to taky určitě pomohlo. Za tu dobu jsem měl jen dva skokanské tréninky.
Ve Francii po loňském onemocnění mononukleózou poprvé v sezoně závodil váš starší kolega Miroslav Dvořák, byť zatím absolvoval jen skokanské části. Byl v pohodě?
Myslím, že ano, byl rád, že po čase znovu nasál závodní atmosféru. Měl to od trenéra Vladimíra Šmída dané tak, že kdyby dobře skočil, zkusil by aspoň jednou i běžeckou část, samozřejmě po tak dlouhé pauze bez nějakých velkých očekávání. Jenže měl v obou případech smůlu na vítr, tak to odložili - nemělo cenu se při běhu trápit, když vás při skoku vítr odfoukne na třicáté nebo čtyřicáté místo.
Teď vás čeká podnik „Seefeld triple“, kde se kromě skoků v pátek běží pětka, v sobotu desítka a v neděli patnáctka, a vydržet v takovém seriálu až do neděle na předních příčkách je asi hodně náročné. Hodláte se znovu probít do elitní desítky už nyní?
Za celý seriál je dvojnásobný počet bodů, ale taky se každý závod počítá do Světového poháru zvlášť - v pátek budou startovat všichni, v sobotu nejlepších padesát a v neděli už jen třicet. Myslím, že největší šanci budu mít hned v pátek, běh na pět kilometrů mi vyhovuje. Když dobře skočím, kdo ví, možná bych si ještě mohl vylepšit umístění z Ramsau. V sezoně bez výraznějšího vrcholu se sice na tyhle závody soustředí všichni, ale já taky.
