Dosud se Berdych pokoušel proniknout mezi elitu, která si mezi sebou rozdělovala grandslamové trofeje. Napevno se usídlil v Top 10 a v honičce za blýskavým mámením se díval pouze dopředu. V poslední době je však čím dál častěji nucen mrknout se do zpětného zrcátka.
Rojí se kolem něj lační dravci Raonic, Wawrinka, Nišikori, Dimitrov, Čilič nebo Gulbis. Srší silou asebevědomím.
Ač se před ním rýsovala lákavá příležitost, znovu ztroskotal. Tentokrát ani nemusel potkat některého ze superhrdinů vládnoucí generace.
V zápase vás zradilo podání, vaše obvyklá zbraň. Čím to? Vadil vám vítr?
Nebylo to větrem. Nechci, aby někdo tvrdil, že se vymlouvám. V těch podmínkách jsem předtím na centrkurtu odehrál dva zápasy. Věděl jsem, do čeho jdu. Neměl jsem prostě den. Záleží taky na soupeři, s jakou hrou přijde. A jaký dokáže vyvinout tlak, aby mě přinutil k chybám. Marinovi se to povedlo.
Jak je těžké čelit invazi hladových a energií nabitých mladíků?
Ono se tři roky nic moc nedělo. Nikdo zezadu neútočil. Nebylo žádné vzrůšo. Byl bych naivní, kdybych si myslel, že to potrvá až do konce mé kariéry. Byla to jen otázka času, kdy to přijde. A je dobře, že se situace mění. Vždyť by tenis byl nudný, pořád dokola. Aspoň se objevují nové výzvy. Bude to nevyzpytatelnější, na grandslamech se budou prosazovat i jiní kluci.
Jste pátý rok v úplné špičce. Hrajete spousty zápasů, kvůli Masters a Davis Cupu končíte sezonu mezi posledními. Bude vám 29 let. Cítíte se opotřebovaný? Nebo vám zbývá dost elánu a síly?
Je fakt, že se to kupí víc a víc. Davis Cup, k tomu tohle a tamto. Sezony jsou dlouhé a náročné, spousta turnajů je povinných. Je to znát. Musím se s tím vyrovnat. Uvidíme, jak dlouho vydržím.
Stále vás žene touha aspoň jeden grandslam vyhrát?
Jasně. Ale tenis mě naučil, abych byl trpělivý a nepřestával makat. Podívejte, nejsem sám, kdo by ten titul chtěl. Štveme se za tou velkou čtyřkou (Nadal, Murray, Federer, Djokovič), snažíme se mezi ně vmáčknout a aspoň jeden pohár ukrást. Ta vidina mě pořád motivuje, nutí mě dřít a zlepšovat se.
Co musíte změnit, abyste zlomil osud, který vám zatím nepřeje?
Ještě jsem neobjevil správný plán. Kdybych ten recept znal, asi bych tady seděl v jiné pozici a odpovídal na jiné otázky. Hledám ho. Zkouším různé věci. Zatím to na nějakou z těch trofejí nestačilo, takže se musím vrátit do práce a hrábnout ještě víc.
Švýcar Federer i po třicítce našel novou jiskru. Pomohlo mu angažování Švéda Edberga. Též dalším hráčům svědčí spolupráce s legendami. Inspiruje vás to?
Jo, musí nastat správný čas. Kdoví, třeba už nastal a je potřeba začít se aktivněji dívat. Protože člověk se musí udržovat a zároveň objevovat nové věci, které ho v zápřahu dál drží. Myslím, že ten čas na to je.
Dlouho se nabízí spojení Berdych - Lendl. Je právě Ivan první člověk, který vám v takových úvahách přijde na mysl?
Určitě bych o něm uvažoval. Ono je těžké pouštět se na tenký led a řešit něco přes noviny. Nerad bych, aby si ten druhý člověk o sobě něco četl, než se domluvíme. Nebylo by to fér. Dál bych to nerozebíral. Ale určitě je to jméno, které mě napadá.
Podle zákulisních zpráv jste s ním už jednal. Je to tak?
Nevím, co se říká a co víte. Já se k tomu zatím nechci víc vyjadřovat, aby z toho nevznikl guláš. Nemá cenu vyjednávat přes média. Až tady budeme sedět vedle sebe, můžeme oznámit: Takhle jsme se domluvili nebo nedohodli, tak to je. A tečka.
Chápu.
Když půjdete žádat o novou práci, těžko to předem napíšete na Facebooku, aby si to všichni přečetli. Kdybyste pak přišel za tím dotyčným, koukal by na vás dost divně.
Takže varianta Berdych - Lendl je stále ještě možná?
Nevím, proč by nebyla. Pořád je prostor se rozumně pobavit. Určité věci potřebují určitý čas. Snad to dobře dopadne.
Spolupráci s Berdychem Lendl nevyloučil při své návštěvě ČR v květnu:
13. července 2013 |
