Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Federera je Tomáš připravený, tvrdí Berdychův kouč Ivaniševič

Tomáš Berdych s novým trenérem Goranem Ivaniševičem. | foto:  Michal Šula, MAFRA

19 2017
Melbourne (Od našeho zpravodaje) - Po snadném proklouznutí do třetího kola Australian Open čeká tenistu Tomáše Berdycha zapeklitá prověrka, střet s fenomenálním Rogerem Federerem. K triumfu mu může pomoct i jeho trenér a rádce. Jediný grandslamový vítěz v historii, který se do turnaje dostal na divokou kartu.

Byl to Goran Ivaniševič ve Wimbledonu 2001. Ve splitském přístavu ho pak jako hrdinu vítalo asi 150 tisíc lidí.

Prchlivý ničitel raket i dobrosrdečný klaun teď v pětačtyřiceti letech vede českou jedničku. A má na ni pozoruhodný vliv.

Loni jste v Melbourne tvrdil, že je Tomáš vaším oblíbeným hráčem. Napadlo by vás, že se za rok vrátíte jako jeho kouč?
Ani náhodou. Ale stávají se i divnější věci. Prostě jsem se rozešel s Marinem Čiličem a teď vedu Tomáše. Přišla další sezona, další šance na zisk grandslamového titulu. Věřme, že to dokáže.

Jak jste si sedli povahově?
Jsme úplně jiní. Tomáš je klidnější, já mám horkou krev. Jako trenér musíte být hlavně pozitivní a přizpůsobit se hráči. Naše chemie je dokonalá. Rád vidím, jak se Tomášův tenis mění, protože to znamená, že přijímá mě a mé myšlenky. Všechno chvíli trvá. Ale už teď je v dobré formě, hraje agresivněji, podává mnohem líp. A zdejší rychlé kurty mu svědčí. Už tu byl dvakrát v semifinále, může si věřit.

Pochvaluje si, jak uvolněný jste a že přenášíte klid i na něj. Snažíte se o to?
Náš tým dělá vše, aby Tomáš byl v pohodě. A pak nechceme slyšet na kurtu žádné výmluvy. Tam od něj čekám ne sto, ale dvě stě procent. Taky jsem byl hráč. Pamatuju si, jak jsem se cítil, když můj trenér věci hrotil. Snažím se s ním o tenise až tak moc nemluvit. Dám mu nejzásadnější informace a spíš ho chci mít dobře mentálně nastaveného.

Není už zelenáč, že?
Jasně, je mu jedenatřicet, hrál tady nesčetněkrát, zná skoro všechno. Nepotřebuje někoho, kdo by ho kopal do zadku čtyřiadvacet hodin denně. Povím mu, co si myslím, pak ho nechám, ať se jde bavit s manželkou, ať si užívají život.

Dvakrát jste dokázal zázrak. Vyhrál jste Wimbledon jako 125. hráč žebříčku a pak jste dovedl Čiliče k titulu z US Open v éře Federera a spol. Můžete něco takového předvést i s Tomášem?
Ze všech sil se snažím, ale ve finále je to on, kdo musí odehrát výměny na kurtu. Můžeme tvrdě makat, povídat si o tenise, jenže v dlouhých zápasech na grandslamu se toho může tolik přihodit. On musí dělat správná rozhodnutí. Ale je připravený, hraje dobře. Určitě má šanci.

Trpíte na tribuně při sledování zápasů?
Nebudu lhát, není to nic snadného. Jako hráč to máte jednodušší. Praštíte raketou, zanadáváte si. Jenže teď sedím na zadku, nemůžu mu dávat pokyny, jsem jako divák. Ale za tři roky na okruhu už jsem si zvykl.

Proč nemáte rád nálepku superkouč?
Nesnáším ji. Existují dobří a špatní trenéři, žádní superkoučové. Můžete být bývalý hráč, ale to není záruka, že z vás bude dobrý trenér. Taky jsem se musel poslední tři roky hodně učit. A stále se učím. Každý hráč má jinou povahu, vyžaduje jiný přístup, potřebuje jinak motivovat.

Díky čemu jste úspěšný?
Pokud chci být dobrý trenér, musím svoji hráčskou kariéru zavřít do skříně. Teď jde o hráče, ne o mě.

Což se snadněji řekne, než udělá, což?
Pro mě tohle nebyl problém. Dokázal jsem to s Marinem a pokračuju v tom s Tomášem. Jestli si chcete honit ego, radši zůstaňte doma. Musíte tu být pro svého hráče, musíte najít cestu, jak ho přesvědčit o své pravdě. Když jeden způsob nefunguje, musíte vyzkoušet druhý. Potřebujete se svému tenistovi dostat do hlavy. To je velký úkol. Tomášovi je už 31 let, je to silná osobnost.

Fotogalerie

A taky dost tvrdohlavá. Je to s ním těžké?
Ano, ale po třech měsících vidím, že na kurtu dělá, co chci. Což znamená, že to mezi námi funguje. On se musí cítit dobře na kurtu, vzít mé myšlenky za své. Nemůžu mu rozkazovat. Trvalo, než některé věci přijal, ale teď se mi mění před očima.

První věc, kterou jste na Čiličovi změnil, bylo podání. U Berdycha od začátku postupujete stejně, že?
Svůj nadhoz musel nutně předělat. Je teď mnohem nižší, dokáže z něj vyvinout větší rychlost, takové podání se i hůř čte. Taky už nemá problémy s větrem.

Je vysoký nadhoz tak trochu česká specialita?
Je. Když jsem hrával proti Čechům, mohl jsem si dát croissant a kafe, než praštili do míčku. Teď se mi Tomášovo podání líbí mnohem víc.

Jak jste ho přesvědčil?
Nechtělo se mu do změny. Ale mám svoje triky. Všechno v dobrém, ani si neuvědomil, že má najednou jiný nadhoz. Podle toho se pozná dobrý trenér. Dokáže hráče změnit, aniž si toho všimne. A pak mu ukážete: Podívej se, jaký jsi udělal pokrok.

Podání je pro Tomáše klíč ke všemu?
Jistě, celá jeho hra je teď agresivnější. Nepouští se do delších výměn, na nedávném turnaji v Dauhá byl víckrát na síti než za celý loňský rok. A to je jen dobře, protože Tomáš na síti umí. Má cit pro míček a dobré voleje. Všechny tyhle věci se mu musí sejít ve správný moment, aby pak mohl vyhrát velký turnaj.

Nemáte dojem, že oprášil styl, který vyznával zamlada?
Ano. Pouštěl jsem si jeho zápasy, když mu bylo osmnáct dvacet. Rozhodně umí hrát agresivně a kurty v Melbourne mu musí svědčit. Jsou rychlejší než v minulých letech.

Máte k němu blíž, protože jako Chorvat rozumíte Čechovi lépe než třeba Američanovi?
Určitě to není na škodu. Jeho mentalita je mi blízká, vždyť jsme skoro ze stejné části Evropy. Jeho kariéru sleduju už dlouho. Byl to opravdu jednoduchý přechod.

Co je ještě podstatné pro jeho naladění?
Je důležité, že má s sebou manželku. Je velmi mladá a pozitivní. On se v její přítomnosti dokáže odreagovat.

Zdá se, že vás trenérský život baví. Dovedete si představit, že byste seděl doma jako rentiér?
Nemám lenošení v povaze. Plus mám v Záhřebu dvě děti, s nimi se nezastavím. Dceři je třináct a synovi devět. Jsou po mně, takže neposedí. Tenis mi dal všechno, je to můj život. Pořád hraju turnaje veteránů, druhý týden v Melbourne mě čekají zápasy legend. Při sportu se vybiju, pročistím si hlavu.

Jak jinak si ještě odpočinete?
Jdu do posilovny, kouknu na film. Pak se třeba vydám na drink. A rád si užiju tenis bez stresu. Když sleduju Tomáše, jsem napjatý. Proto se rád v klidu podívám na jiná utkání.

Jak vypadá váš ideální den v Záhřebu?
Strávím ho s dětmi. Odvezu je do školy, snažím se jim věnovat, co to jde. Teď budu pryč čtyři pět týdnů, chci jim to vynahradit.

Když se s Tomášem nebavíte o tenise, jaká máte společná témata?
Těch je! Má rád auta, já taky. Sbírá hodinky, rád se dobře nají. Když jdeme na večeři, vždycky je o čem mluvit.

Jste dobrý vypravěč?
Mám spoustu bláznivých historek ze starých časů. Tomáš je rád poslouchá. Ale na veřejnost je pouštět nemůžu.

Vážíte si toho, že vás Tomáš uznává?
Ano. Máme bezva vztah. Protože jsem si jako hráč prošel situacemi, které zažívá, umím mu poradit líp než jeho dřívější trenéři. Taky jsem hrával čtvrtfinále, semifinále grandslamů. Vím, kdy na něj promluvit, kdy mlčet. Někdy vidím na jeho hře tolik chyb, ale raději držím pusu, aby nebyl ještě nervóznější.

Ve třetím kole Australian Open narazí na Rogera Federera. Je na něj nachystaný?
Je připravený na každého soupeře. Dobře vím, že tady Tomáš nemá dobrý los. Ale nemusí věšet hlavu, protože je na tom teď opravdu dobře. Nemusí se bát nikoho, ani Rogera.

BERDYCHOVO KOMANDO. Realizační tým Tomáše Berdycha včetně hvězdné posily Gorana...

BERDYCHOVO KOMANDO. Realizační tým Tomáše Berdycha včetně hvězdné posily Gorana Ivaniševiče.

Může si na něm vyzkoušet své nové zbraně?
Přesně tak. Ale v zápase s nejlepšími je klíčové věřit, že je můžete porazit.

Tuhle jeho víru někteří odborníci zpochybňují. John McEnroe prohlásil, že není přesvědčený, zda Berdych skutečně tak zoufale chce vyhrát grandslam.
To bude tím, že se Tomáš na kurtu tolik nehecuje, nedělá divadlo. I když se dostal až do finále Wimbledonu, neskákal metr do vzduchu. Takový prostě je, tohle už nezměním. Ale neznamená to, že nechce vyhrát grandslam. Touží po něm šíleně, mnohem víc, než si lidé myslí. Akorát to na sobě nedává tak moc znát.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze