„Ale na druhou stranu - kdyby mně na jaře někdo řekl, že budu druhý, tak bych mu nevěřil. Vždyť jsem vloni skončil až dvanáctý,“ poznamenal Navrátil.
O osudu seriálu se podle Navrátila rozhodlo už o týden dříve na mosteckém okruhu. Tam plzeňský pilot vedl až do závěrečného okruhu. V něm ale v nejpomalejčím místě závodiště chyboval a propadl se o dvě místa. „To bylo rozhodující. Říkal jsem hned, jak jsem dojel do cíle mosteckého závodu, že mě chyba bude hodně mrzet. Možná, že jsem měl být na Jiřího Jupu v brněnském sprintu tvrdší a potřebné body jsem mohl mít. Jenže to jsou jen úvahy. Musím se s tím vyrovnat,“ uvažuje Navrátil.
V závěrečném podniku letos poprvé nestál na stupních vítězů. Dvě čvrtá místa jsou jeho nejhorším umístěním. Důvod vidí v menším výkonu motoru své závodní octavie. „Absolvoval jsem celý seriál s jedním motorem. Potřeboval před Brnem repasi, ale to jsou peníze a ty náš tým neměl. Méně koní bylo vidět více než v Mostě. Masarykův okruh má značné převýšení, a proto je tady méně koní více znatelné. Moji úvahu potvrdilo i závěrečné meření kompresí ve válcích. Měl jsem ji podstatně nižší než Kopecký a Dlouhý.“
Navrátil letos pohárovým octaviím vládl především při kláních na deštěm skrápěných tratích. Na nich jen stěží hledal konkurenci. „Na vodě nejde jen o výkon agregátu. Říká se, že se na ní vidí opravdový řidič. Koně v tuto chvíli nerozhodují. Určitě by o tom mohl vyprávět třeba Mika Häkinnen. Ten na mokru vždycky dostával,“ doplňuje Ondřej Navrátil, v jehož příběhu hrál v Mostě i v Brně hlavní roli sedmnáctiletý Kopeckého kolega Adama Lacko.
V Mostě jej jednodušel uhnal a donutil chybovat, v Brně ho zase udržel za sebou, což Kopeckému stačilo k titulu.
Sedmnáctiletý Adam Lacko jede v Brně před Ondřejem Navrátilem. Lacko kryl záda kolegovi ze stáje Josefu Kopeckému a úkol splnil. Kopecký získal titul šampiona Octavia Cupu o bod před Navrátilem.
