Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

O takové sezoně se mi ani nesnilo, netají tenisový objev Smitková

CO TO SE MNOU JE? Česká tenistka Tereza Smitková si nadává, osmifinále Wimbledonu proti krajance Smitkové se jí nepovedlo. | foto: AP

20 2014
Lepší závěr už tak vydařené sezony si tenistka Tereza Smitková ani nemohla přát. Dvacetiletá rodačka z Hradce Králové totiž na jejím samém konci získala ve francouzském Limoges svůj první titul na okruhu WTA, v pěti zápasech tam ztratila jediný set. Ve finále porazila domácí Kristinu Mladenovičovou 7:6, 7:5.

K úspěchu ve Wimbledonu a k žebříčkovému průniku do elitní stovky přidala konečnou 67. příčku mezi nejlepšími hráčkami světa.

Po turnaji odletěla rovnou do Dubaje. Tam na turnaji ITF sezonu sice zakončila porážkou hned v úvodním kole, ale přesto spokojeně pronesla: „Teď si budu užívat týden volna.“

V Limoges jste ve finále s Mladenovičovou ve druhé sadě prohrávala 1:4. Co vám v ní pomohlo k obratu?
V tu chvíli jsem si říkala, že se mi moc do třetího setu nechce. Proto jsem se snažila dostat znovu do herního rytmu, abych třetí set začala co nejlépe. Nakonec jsem se stihla zlepšit ještě ve druhém setu tak, že jsem ho vyhrála.

Vyhrát poprvé turnaj WTA asi hodně potěší.
Mám z něj skvělý pocit, je to můj nejcennější triumf. Když jsem na turnaj odjížděla, doufala jsem, že neprohraju v prvním kole. Ta pro mě bývají vždy nejtěžší. S postupy do dalších kol jsem se uklidnila, a proto jsem dokázala hrát lépe.

Sezonu jste zakončila v Dubaji, kde jste prohrála s Mestachovou hned v prvním kole.
Mestachová mi herně moc nesedí. Má kvalitní servis a z bekhendové strany hraje takový chlapský styl, kterým mění rytmus hry. Nebyla jsme ale daleko od toho, abych ji porazila.

Podepsalo se na vás cestování z francouzského Limoges až do Dubaje?
Ano a dost. V neděli večer skončil turnaj ve Francii, kde se hrálo v hale. Celé pondělí jsem potom procestovala a teprve v úterý o půl třetí ráno jsem se dostala do postele. Po poledni už jsem musela hrát zápas pod širým nebem.

Vaším velkým úspěchem v letošní sezoně bylo osmifinále Wimbledonu, v němž jste hrála proti Lucii Šafářové. Jak na to vzpomínáte?
Pro mě to byla skvělá zkušenost. Lucka tam odehrála výborný turnaj a v našem vzájemném zápase byla prostě lepší. Moc šancí jsem neměla. Po zápase jsem jí jen u sítě pogratulovala a popřála hodně štěstí do dalších kol.

Letos jste se dostala mezi sto nejlepších tenistek světa, aktuálně jste na 67. místě. Jak sezonu hodnotíte?
Na začátku sezony se mi o tom ani nesnilo. Nedávala jsem si žádné konkrétní cíle. Byl to dobrý rok a třeba ten příští bude ještě lepší. Největším úspěchem bylo letos samozřejmě osmifinále Wimbledonu a titul z Limoges.

Pomýšlíte v příštím roce na ještě lepší umístění?
Ráda bych ho vylepšila, ale myslím, že příští rok bude těžké se ve stovce udržet.

Máte nějakou největší rivalku?
Samozřejmě jsou pro mě všechny hráčky rivalkami, ale žádnou konkrétní nemám. Snažím se soustředit co nejvíce sama na sebe. Když se někomu daří více, tak to pro mě jenom znamená, že bych měla něco zlepšit, abych byla také úspěšná.

V čem vidíte svoje silné stránky?
Asi je to rychlost hry. Dále se s mým trenérem snažíme zapracovat na pestrosti hry a servisu, což se celkem daří.

Jaké máte plány teď po sezoně?
Konečně jsem se po dlouhé době dostala domů, takže si budu užívat volno. No a pak už mě čeká kondiční příprava na Slovensku.

Máte vystudovanou stavební průmyslovku. Kdybyste nehrála tenis, co byste dělala?
Asi bych se věnovala nějakému jinému sportu, který mám ráda. Případně bych se zaměřila na studium designu či architektury. Ale nyní se na vysokou nechystám, bylo by to časově dost náročné.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze