"Taky cvičím s tužkou, patří k tomu roztahování gumiček, mačkání kolečka a hrabání se v písku," řekl v sobotu na srazu hokejových šampionů z Nagana, kam přišel za kamarády. "Cvičím i Vojtovu metodu, zabere mi to většinu dne a je to snad větší dřina než normální trénink."
Nejvíc ho trápí, že stále necítí dva prsty - malíček a prsteníček - na pravé ruce. "Je to horší než bolest, ale zlepšuje se to každým dnem. Ploténka tlačila na nerv, který se jen pomalinku oživuje. Musím být trpělivý."
Po listopadovém triumfu v Davis Cupu se Štěpánek s vervou vrhl do tréninku. Tvrdil, že se i díky obnovené spolupráci s koučem Petrem Kordou dostal do životní formy. Čtyřiatřicetiletého tenisového baviče však už na lednových turnajích v Austrálii soužily problémy s okem a mezižeberními svaly.
Fotogalerie: Štěpánkův povedený duel s Djokovičem |
Přesto na prvním grandslamu sezony v Melbourne porazil Troického i Feliciana Lopeze a publikum na centrkurtu potěšil zvlášť zábavným mačem se světovou jedničkou Djokovičem.
Místo cesty na první kolo Davis Cupu do Ženevy jej potom čekal pobyt v nemocnici. A další nemilé marodění. Čtvrtfinále v Kazachstánu (5. až 7. dubna) by ovšem moc rád stihl.
"To je můj cíl, otázkou zůstává, jestli si předtím zahraju nějaký turnaj. Ale nechávám tomu volný průběh, chci být hlavně stoprocentně zdravý a silný."
Štve ho, že ho zdravotní trable zastavily ve chvíli, kdy se chystal k rozletu. V jeho věku je každý zmeškaný měsíc drahý, nicméně bere to statečně. "Samozřejmě bych nejradši řádil na turnajích a sbíral vítězství. Ale k životu patří i porážky a zranění. Tyhle potíže jsem měl už před sedmi lety, takže jsem věděl, co mě čeká, a líp se mi to všechno snáší."
Kromě titěrných cviků, jež zaměstnávají prsty na ruce, už aspoň na dvacet minut smí s raketou na kurt. "Drží se mi v té pravačce špatně, ale pinkám. Pan docent Kolář chtěl, abych dělal přirozený pohyb a snažil se s ní šavlovat. Tak šavluju."
