"S těma nervama a soustředěním člověk na konci jenom vydechne a všechno to z něj spadne," popsal pocity po zápase, který vyhrál ve třech tie-breacích. Postup do finále oslavil s týmovými kolegy v šatně šampaňským. "Ani nevím, bylo srbské?" žertoval v dobrém rozmaru sedmý hráč světa.
V čem bylo utkání proti Tipsarevičovi nejtěžší?
Vždycky to bylo o chlup, ale skvěle se mi povedlo zvládnout závěr každého setu, což bylo rozhodující. Přesto bych na své hře nějaké nedostatky našel.
Mistrovsky zvládáte tie-breaky, ve třetím setu jste zvrátil vývoj z nepříznivého stavu 1:5. Je to otázka psychické odolnosti?
Nevím. Hlavně doufám, že to bude co nejdéle fungovat! Tie-break může být loterie, navíc na antuce s ne vždycky ideálním odskokem míče to nemusí být jenom v rukou hráčů... Mým záměrem bylo nenechat ho hrát, nevypustit ani balon. Sebevědomě si troufnu říct, že bych s ním hrál ještě další sety a chtěl bych ho vidět, jak by to zvládal, měl toho plný brejle. Ale jsem rád za tři sety. Je to doma. Odveta za Bělehrad se povedla.
Ve kterém momentu zápasu jste se cítil nejhůř?
Úplně příjemný nebyl první set. Hrát v takovém zápase hodinu a patnáct minut dlouhý set a nevyhrát, není noc moc. Ve druhém setu jsem už měl pocit, že mám situaci zvládnoutou, cítil jsem se docela v pohodě. Celou dobu jsem se stoprocentně koncentroval, jeho jsem na druhé straně vůbec nevnímal.
Ve všech třech dějstvích měl Tipsarevič nakročeno lépe k zisku setů.
O to je cennější, že se mi to povedlo zvládnout. Ukázal jsem víc zkušeností a lepší psychiku. On za vypjatých stavů závěry nezvládá. Když jsem si vzpomněl na náš zápas z londýnského Turnaje mistrů, kde měl mečbol a taky to nezvládl, dodalo mi to víc sil, abych nevypustil ani jeden míč.
Jste rád, že se volba antuky potvrdila jako správná?
Hodně se povídalo o tom, jestli je pro nás takovou výhodou. Jsem rád, že jsme ukázali, že tomu trochu rozumíme... Byla to dobrá volba, před antukovou sezonou je navíc tenhle výsledek jenom pozitivní.
Česko - SrbskoVšechny články o daviscupovém čtvrtfinále si přečtěte ZDE. |
Oranžový povrch vás pravděpodobně nemine ani v semifinále na půdě Argentiny.
Po dvou rychlých daviscupových kolech nás teď čeká v týmové soutěži výdech, trochu se musíme soustředit na individuální kariéru. Do září se může stát spousta věcí, ale v ideálním stavu do toho s Radkem jdeme znovu.
A jak vidíte české šance?
To je hodně tvrdý oříšek, ale pořád je reálnější porazit Argentince, než vyhrát ve Španělsku. Mají neuvěřitelně silný tým, ale ze statistického hlediska se ne vždycky sejdou kompletní. Jakákoli neúčast kteréhokoli z jejich hráčů by pro nás určitě byla výhodou.