Wimbledon 2005
Historie turnaje
Začalo to v roce 1877 |
Historie turnaje pořádaného londýnským All England Croquet and Lawn Tennis Clubu se začala odvíjet v roce 1877. Tehdy bojovali o trofej pouze muži ve dvouhře a tím, komu se dostalo cti stát v čele dlouhé řady zdejších vítězů, byl Spencer Gore. Tenistky dostaly svou soutěž o sedm let později a ve stejném roce se také poprvé hrála čtyřhra. Ženou - průkopnicí se stala Maud Watsonová. Osmdesátá léta přinesla nevídanou "tyranii" v podání dvojčat Renshawových. Ernest a William dohromady nasbírali mimořádných 13 titulů. |
Slavná poválečná léta |
Příchod nového století přinesl Wimbledonu punc mezinárodního mistrovství, na zdejší trávu se začali sjíždět hráči ze zámoří. Po přestávce zaviněné válkou začala slavná éra, kdy se v Londýně objevovali pozdější tenisové legendy. Jména jako Suzzane Lenglenová, Bill Tillden, proslulí "čtyři mušketýři" Lacoste, Borotra, Cochet a Brugnon stejně jako domácí hvězda Fred Perry, ti všichni přitahovali k turnaji pozornost sportovního světa. |
Drobný napotřetí jako první Čech |
Druhá světová válka přinesla turnaji nejen další nucený klid, ale také pád bomby přímo na centrkurt. Ten tak musel být přestavěn, v roce 1946 se však mohlo zase hrát. Konečně se začaly výrazně ozývat údery zvuky raket v českých rukou. Jaroslav Drobný se poprvé v roce 1949 podíval do finále a po stejném výsledku o tři roky později se konečně radoval v roce 1954. Ve finálové bitvě tehdy přehrál slavného Kena Rosewalla 13:11, 4:6, 6:2, 9:7. |
Kodešův triumf a doba Billy-Jean |
Stolle, Laver a Newcombe, tato jména ovládala dění ve Wimbledonu šedesátých let. Zároveň začala velká éra Billy-Jean Kingové. V roce 1962 si finále zahrála slavná matka slavné dcery, paní Věra Suková. Český tenis se dalšího triumfu dočkal v roce 1973. Jan Kodeš porazil ve finále Rusa Metrevelliho. Tento ročník byl poznamenaný bojkotem několika desítek hráčů kvůli zákazu startu Jugoslávce Nikkiho Piliče. Podstatným krokem v historii turnaje bylo jeho otevření jak profesionálům tak i amatérům. |
Velké hvězdy wimbledonské trávy |
V sedmdesátých letech oslavil tenisový Wimbledon sté výročí a v této době také září velké hvězdy. Björn Borg jako první v historii získal pět titulů v řadě a s příchodem let osmdesátých předal štafetu takovým veličinám jako John McEnroe a Jimmy Connors. Tito dva hráči pak měli takřka "patent" na finále. Podobný souboj dvou jmen bylo možné sledovat mezi tenistkami. Souboje Chris Evertové a Martiny Navrátilové byly ozdobou. Jedna česká tenistka dokázala do jejich hegemonie zasáhnout. Hana Mandlíková neuspěla ve finále v roce 1981 právě proti Evertové. |
Devět titulů Martiny Navrátilové |
Martina Navrátilová je bezesporu největší postavou celé dlouhé historie turnaje. Až s příchodem Steffi Grafové se jí objevila zdatná konkurence. V té době už Navrátilová měla na svém kontě devět titulů ve dvouhře a další v deblu. Na mužské straně vyšla v roce 1985 kometa jménem Boris Becker. Německý mladíček se ve svých sedmnácti letech stal nejmladším vítězem historie. |
Novotná se dočkala, doba Samprasova |
Devadesátá léta přinesla vítězství patnáctileté "dívenky" Martiny Hingisové, pět titulů Steffi Grafové a také velkou šňůru Peta Samprase. Také český tenis se dočkal. Při svém třetím finále se v roce 1998 konečně z triumfu těšila Jana Novotná, když si poradila s Nathalie Tauziatovou. Loňské vítězství bude na travnatých dvorcích obhajovat Roger Federer ze Švýcarska a mezi ženami Ruska Maria Šarapovová. Ve čtyřhře nastoupí i legenda ženského tenisu Martina Navrátilová. |
V textu byly použity materiály z oficiálních stránek turnaje (www.wimbledon.com)