Třetí titul na US Open už Rafter letos nezíská. A kdo ví, jestli o něj ještě někdy bude hrát. Zatím plánuje dlouhou přestávku, tenis už není tím, pro co dokáže žít. "Je spousta jiných věcí, které bych chtěl dělat. To ovšem předpokládá změnu životního stylu," uvědomuje si. Cestování mezi turnaji už ho unavuje, těžko hledá motivaci. "Ten život je úplně odtržený od reality a já chci vyzkoušet něco opravdovějšího," vysvětluje hráč, co ho vede k úvahám o odchodu z tenisové scény. Sám ale zatím neví, co čekat. "Možná mě to nebude bavit, uvidíme."
Dokázal toho už hodně. Patřila mu nejvyšší příčka žebříčku ATP, vyhrál dva grandslamy a dvakrát se dostal do jejich finále. Přesto si nosí na tenisové duši dvě nezhojené jizvy, které ho stále svrbí. "Wimbledon pro mě pořád ještě není uzavřená kapitola," říká poražený finalista z posledních dvou ročníků. Další velkou výzvu představuje pro Australan Davis Cup, vítězství mu totiž zatím vždy uniklo.
Rafter zatím sám nemá jasno, jak se rozhodne, každopádně už teď ví, že se nebude ohlížet za svou kariérou se špatnými pocity. "Tenis byl pro mě vždycky něco výjimečného. Užíval jsem si při něm a nikdy bych neřekl, že v něm dokážu tolik. Cítím to jako dar z nebes mít možnost zažít takovou kariéru."
Australský tenista patří mezi ty hráče, kteří si vysloužili i mezi protihráči výbornou pověst. "Bude nám chybět, je to jeden z nejskvělejších kluků na okruhu, navíc výborný hráč," vychvaluje svého tradičního soupeře Pete Sampras a dodává: "Naše vzájemné zápasy přinesly vždycky nádherné bitvy. Moc si Pata vážím," řekl Rafterův přemožitel ze čtvrtfinále US Open.
Rafter ale ještě neřekl své poslední slovo. To, o čem hovoří je spíše dlouhodobá přestávka, ne úplný konec. Odpočinek si plánuje po lednovém Australian Open.