Henman vedl v utkání už 2:0 na sety a měl jasně navrch. Potom ovšem fyzicky odpadl a hlavní role se ujal Jan Vacek, v současné době hráč z konce druhé světové stovky. Obě následující sady patřily jemu a bylo srovnáno. "Na takovém turnaji nepotkáte slabého soupeře. Vacek se pořád zlepšoval," vracel se k této fázi zápasu Henman. Asi by se psychicky zlomil, ale podle svých slov neměl sílu ani na to. Na stadionu bylo veliké vlhko a Brit měl potíže s trávením.
"Opravdu mi nebylo vůbec dobře. Žaludek jsem měl na vodě a v tom počasí jsem se hrozně potil. Myslím, že to musela být dehydratace." V této situaci měl jedinou strategii. "Bylo mi jasné, že se musím zatvrdit a pořád tlačit," vysvětloval. V těžkých chvílích mu notně pomohlo přerušení. Jakoby se nějaký probritsky nakloněný tenisový pánbůh slitoval nad Henmanovým trápením a seslal na kurty spršku.
"Pomohlo mi to, zase jsem se dostal trochu nahoru, zatímco on tak trochu vypadl z rytmu," liboval si nad šťastným zásahem. Vacek se sice po přestávce uvedl perfektním returnem, ale pánem na kurtu byl jeho soupeř. Český tenista se zdál být v některých momentech nerozhodný, jakob yv šatně ztuhl. Ještě stačil odvrátit tři mečboly, ale na zvrat nestačil. "Prošel jsem pořádnou bitvou, to by mi mohlo pomoci. Doufám jenom, že se dokážu dát do pořádku," řekl ještě Henman po vítězství.