Když se setkali, bylo jí osm let. Začínající tenistka Viktoria Azarenková sledovala prezidenta Alexandra Lukašenka, jak piluje své údery.
Tehdy prý kývla na svého trenéra a řekla mu: „Nauč mě to taky tak!“
Dnes, když je z Azarenkové světová hvězda, se kontroverzní běloruský vládce chlubí: „Začínali jsme hrát tenis společně. Tehdy byla malá, ale naučila se hrát.“
Jak dobře se naučila, to už dnes celý tenisový svět ví. V roce 2012 se stala poprvé světovou jedničkou, v čele žebříčku strávila s přestávkou 51 týdnů.
A nyní zase míří vzhůru.
Jako třetí tenistka v historii dokázala ovládnout velké turnaje v Indian Wells a v Miami v jednom roce - dosud to dokázala jen Steffi Grafová (1994 a 1996) a Kim Clijstersová (2005).
Letos má úchvatnou bilanci 22 výher, jediná porážka.
Z 22. místa žebříčku už vystoupala na páté.
A jestli někdo může v tuto chvíli pomýšlet i na to nejvyšší, je to právě ona.
Od února 2013 má tenis na žebříčku stále stejnou královnu, svalnatou Američanku Serenu Williamsovou. Jenže ta letos nepůsobí tak suverénně jako dřív, zatím dokonce čeká na první vyhraný titul.
Zatímco Serena Williamsová (vlevo) letos na první titul čeká, Viktoria Azarenková už získala tři.
Zato Azarenková má chuť, formu - i potřebné sebevědomí. „Když nejdete na kurt s tím, že jste nejlepší hráč, ani tam chodit nemusíte,“ prohlásila 26letá tenistka.
Že umí velké věci, to dokázala už před lety. V roce 2005 vyhrála dva juniorské grandslamy, čtyři roky poté první titul na WTA, na Australian Open 2012 ovládla grandslam i mezi dospělými. Vystoupala na čelo žebříčku WTA. Udivovala agresivní hrou a bezvadným obouručním bekhendem, zároveň však část publika iritovala skřeky, kterými své rány doprovázela.
Jenže pak jí dvě sezony zruinovaly zdravotní trable. Neustále se pokoušela uzdravit, stále se však nemohla dát do pořádku. Těžko se divit, že Azarenkovou věčný boj se zraněními poznamenal i psychicky. K tomu se přidal rozchod s přítelem Stefanem Gordym, známým jako Redfoo, po němž dle svých slov bojovala s depresí. „Měla jsem zlomené srdce,“ řekla pro New York Times.
Terapií se jí stalo malování, plátnem její vlastní oblečení. „Dělala jsem podivné věci,“ uznala; stále ji však hnala touha vrátit se tam, kde už kdysi byla.
Na konci loňského roku se konečně uzdravila. V listopadu začínala od nuly. Rychle se však vrátila mezi elitu. „Musela jsem se všechno znovu učit. A pořád se potřebuju zlepšovat,“ prohlásila.
Zlepšovat? Taková slova zní pro ostatní tenistky jako výstraha, když zazní od ženy, která jim nyní vládne.
