Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kvitová: Dřív nebylo vidět, jak bojuju. Teď je chuť do tenisu veliká

Petra Kvitová po postupu do druhého kola Roland Garros | foto: Česká sportovní/ Pavel LebedaAP

22 2016
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Bekhend Danky Koviničové narazil do sítě - a kurtem Philippa Chatriera se rozlehlo hlasité „Jooo!“. Taková to pro tenistku Petru Kvitovou byla úleva. Po dvou hodinách a 16 minutách, po chvílích zmaru, kdy byla dva míčky od vyřazení, přežila svůj start na letošním Roland Garros. „Byla to velká bitva. Jsem ráda, že jsem ji vyhrála,“ řekla.

Nebe nad Paříží se mračilo a výraz české jedničky s ním často ladil. Na kurtu se trápila, prala se s nefungujícím servisem, v hlavě ji hryzalo ztracené vedení 6:2, 4:2.

Ale dokázala povstat. Vyhrabala se ze složité situace, když její soupeřka podávala ve třetím setu na výhru. A nedopustila, aby stejně jako v roce 2010 opustila Paříž již po prvním zápase.

„Byl to hodně těžký zápas. Ale jeho konec byl z mé strany solidní,“ radovala se 26letá tenistka po výhře 6:2, 4:6, 7:5.

Jak se vám hrálo v chladnějších podmínkách?
Moc mi nevyhovovaly, bylo mokro a zima, ale jí nevyhovovaly ještě víc, protože jí moc neletěl forhend. Bylo to trošku náročné, ale pro obě stejné. Nemusím mít takové počasí každý den, ale dá se s ním poprat.

Znovu jste postoupila po třísetové bitvě, jako už tolikrát. Začínáte se učit, jak na ně?
Je pravdou, že jsem už hrála hodně třísetových zápasů. Ale není to můj plán, když jdu na kurt. Když musím, tak musím. Díky zkušenosti, kterou s nimi mám, tak věřím, že je můžu vyhrát. I když se třeba dostanu do situace, že soupeřka podává na výhru v zápase. Bývají to obtížné chvíle, ale pořád se snažím v sebe věřit.

Fotogalerie

Přečkat úvod může být obzvlášť na grandslamu klíčové. Věříte, že by to mohlo zafungovat i nyní - a že se zbytek turnaje povede?
Říká se to. I loni jsem tady přežila první dvě kola takhle těžce jako dneska. Ten turnaj pak nebyl úplně výjimečný, ani úplně špatný. Taky jsem přežila takový zápas ve Stuttgartu s Niculescuovou. Těžko říct, je to grandslam. Tohle je zápas, který se musí vybojovat, i když se nehraje úplně dobře.

Na konci se vám povedl obdivuhodný obrat ze stavu 4:5 při podání Koviničové. Kolik sebevědomí vám dá taková koncovka?
Ona taky nezahrála gamy úplně nejlépe, cítila tlak. To jsou kousky zápasů, které trochu odlišují hráčky. Jsem ráda za to, že jsem dneska byla na dobré straně. Nemuselo se to až tak daleko asi dostat, bohužel. Nakonec se dostalo. Na sebevědomí bych si měla vzít spíš první set a kousek druhého.

Co se stalo v půlce druhého setu, kdy se vám dobře rozehraný zápas zkomplikoval?
Za stavu 3:0 jsem měla dva brejkboly, na které ona zahrála opravdu dobře, to jsem neměla moc šanci. Pak jsem při mém podání zkazila čtyři dobré bekhendy, to mě trochu položilo psychicky. Najednou jsem se trochu bála švihat. A ona vycítila šanci, víc do toho šla, padalo jí to tam, začala výborně podávat. Víceméně jsem na její servis neměla šanci. Snažila jsem se držet ten můj.

Co byste chtěla do příště zlepšit?
Určitě podání. Dnes to bylo nahoru dolů. Udělala jsem tři dvojchyby v jednom gamu, což není nic moc. Často jsem byla daleko od základní čáry, musím se k ní tlačit blíž a možná i chodit víc na síť.

A používat ještě častěji taktiku servis-volej?
Snažím se nejen dnes, ale i v posledních týdnech hrát agresivněji, chodit k síti. Dnes jsem mohla chodit častěji. Servis volej se vyplácí, ale ona returnovala dobře, takže jsem se trochu bála k síti chodit.

Jak se cítíte zdravotně?
Měla jsem rýmu už delší dobu, brala nějaká antibiotika, ale už bych měla být docela dobrá. Ale smrkám pořád, to je pravda.

Ženský tenis v poslední době nemá jasnou královnu. Přijde vám letošní Roland Garros otevřenější, že máte větší šance?
Nechci o svých šancích moc mluvit. Každý zápas, který tu hrajeme, je hodně otevřený. I dneska jsme viděli, že to může dopadnout všelijak. Měla jsem pár skvělých dnů v tréninku, ale potřebuju ještě víc herního sebevědomí, abych se cítila uvolněněji.

Ačkoliv s hrou letos nebýváte vždy spokojená, daří se vám opakovaně vybojovávat komplikované zápasy. Je to typické pro Petru Kvitovou současnosti?
Práce vždycky zabere čas, než se projeví na kurtu. Nechci říct, že je to něco nového, ale už delší dobu jsem nehrála agresivně tak, jak bych měla. Tréninky jsou na dobré úrovni, akorát bych potřebovala víc zápasů. V minulosti jsem měla problémy s tím, že nebylo navenek vidět, jak bojuju; a z dnešního zápasu mě nejvíc těší to, že jsem to ze sebe dostala, uhrála jsem si to sama a zahrála jsem výborné údery po čárách. Myslím, že to mě nabudilo.

Proč se to zrovna dnes povedlo? Cítíte do tenisu větší chuť než dřív?
Tenis mám ráda. Určitě nepřemýšlím o tom, že bych skončila. Naopak, chuť je veliká, takovou jsem už dlouho neměla. A jsem moc ráda, že tady ještě můžu pokračovat.

Ve druhém kole vás čeká Su-Wei Hsieh, s níž jste se dosud neutkala. Co o ní víte?
Hraje hodně čopů, je strašně šikovná, ráda hraje voleje. Když si vzpomenu na zápas s Niculescuovou ve Stuttgartu, tak to bude asi něco podobného.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze