Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vondroušová nevyužila mečboly, pak slavila se psem: Na titul nemyslím

POVEDENÝ START. Markéta Vondroušová zvládla úvod štvanického turnaje s přehledem, nezdržela se na kurtu ani hodinu. Ilustrační fotografie. | foto: AP

25 2017
Gratulantů měla Markéta Vondroušová po úspěšně zvládnutém prvním kole hodně: rodiče, dědečka, sestru, kamarády... A jeden se mezi nimi přece jen vyjímal, tříměsíční mopsík Brownie, kterého se tenistka jen tak nehodlala vzdát, přišla s ním i na tiskovou konferenci. „Ale on celý zápas spal, takže toho moc neviděl," řekla po zvládnutém úvodu štvanického turnaje.

S krajankou Terezou Smitkovou se v 1. kole Advantage Cars Prague Open by Zenova příliš nezdržovala. Vyřídila ji za 52 minut 6:2, 6:2 a rázně tak ukončila sérii tří proher. Z míry ji nevyvedly ani čtyři nevyužité mečboly při podání soupeřky.

„Nejprve mi return o kousek uletěl, pak mi taky nevyšel. Ona servis buď zabije, nebo ho zkazí. Nijak zbytečně jsem se tím nerozhazovala,“ řekla osmnáctiletá tenistka, 74. hráčka žebříčku - a nasazená jednička štvanického turnaje.

Jak jste spokojená s výkonem?
Byla jsem ze začátku hodně nervózní. Hraju doma, chci tady vyhrát, ale myslím si, že jsem hrála dobrý zápas. Dneska docela foukalo, ale myslím, že jsem se s tím poprala dobře. Nehrály jsme dlouhé výměny, Terka to dost střílí, takže je to buď, anebo.

Se Smitkovou jste hrála nedávno v Birminghamu. Pomohlo vám, že se znáte?
Hrály jsme na trávě, to bylo úplně jiné. Tam jde hodně o servis. Ona hodně dobře servíruje. Tady jsou větší šance na brejky, hned jsme se brejkli v prvních dvou gamech, bylo to takové divné. Na antuce to pro mě bylo určitě lepší. Ona hraje takové přímky, tady toho jde víc vrátit.

Co bylo sladší? Výhra, nebo setkání s Brownie?
Asi oboje. Jsem ráda, že jsem vyhrála. Brownie celý zápas spal, takže toho moc neviděl. To vylepšíme, viď? (obrací se k němu)

Jak se vám hraje v domácím prostředí?
Přišlo se podívat hodně lidí, chtěli mě vidět. Je to na jednu stranu svazující, že chci hrát před nimi dobře, ale zase mi hodně fandí, takže je to dobré.

Na Štvanici jste vyrůstala, dobře to tu znáte. Pomohlo vám to?
Jsem tu od osmi, je to můj domov. Jsem ráda, že je tady turnaj. Znám tu všechny hrboly (smích). Ne, to zas ne. Ale bylo příjemné, že dorazil můj přítel, máma, táta, ségra, děda a holky ze Štvanice, hodně lidí.

Vzpomněla jste si, že před dvěma roky jste tu startovala na divokou kartu, zatímco nyní jste nasazená jednička?
Říkalo to hodně lidí. Ale nechci, aby mě to takhle svazovalo, nepřemýšlím nad tím, každý zápas bude těžký. Snažím se hrát svoji hru a uvidíme.

Jaké je být v roli nasazené jedničky?
Všichni očekávají, že nevypadnu v prvních kolech. Ale pavouk je strašně silný, na osmdesátku (turnaj s dotací 80 tisíc dolarů) je to fakt těžké. Ani nevím, s kým budu hrát, ale určitě se nesnažím koukat, že bych to tu měla vyhrát.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze