Jízda pokračuje. Jak byste zhodnotil nedělní zápasy?
Klobouk dolů před tím, jak se Kája Plíšková zvedla. Není příjemné prohrát s holkou, která je 100 míst pod ní. Ale pak hrála výborně, dala týmu tvář. Fakt jsem si ale myslel, že Bára vyhraje. Vedla 5:4 v tie-breaku, bohužel to nevyšlo. Soupeřka se pak neskutečně zvedla. Týmová soutěž zkrátka přináší neuvěřitelné věci, Golubicová to zvládla neskutečně. Pak ale měla jen půl hodiny do dalšího zápasu a rozhodl náš široký kádr.
Přemýšlel jste hodně o tom, že byste nasadil do čtyřhry Strýcovou?
Musel jsem dojít za Bárou, což není po takovém zápase příjemné. Ptal jsem se jí a říkala, že není na sto procent. Mohlo tam být hodně přebíhání a řekla mi, že ne. Není jednoduché to takhle říct. I kdyby prohlásila, že je ready, tak bych musel strašně přemýšlet. Ohromně mi to ulehčila. Vzala to absolutně zodpovědně, k tomu uhrála bod, což bylo super.
Plíšková s Hradeckou nakonec vybojovaly další finále, od roku 2011 už páté. Jak se to poslouchá?
Když mi to řeknete, tak je to brutální. Zase jsme to zvládli přes debla, máme široký výběr. Martina (Hingisová) je první na světě, ale s jinou partnerkou. Nechtěli jsme ji nechat rozehrát divadlo, které umí. To bylo důležité. Holky hrály rychle, aby neměla čas něco rozjet.
Vsadil jste na sílu a rány Hradecké a Plíškové?
Říkal jsme si, že Golubicová bude unavená. Měli jsme iks variant do dvouhry a iks do čtyřhry, takže to takhle vyšlo.
Potěšil vás výkon Hradecké, která se vrátila do týmu po víc než roční pauze?
Musím říct, že hrála výborně i singla na drtivé většině tréninků. Když se podíváme zpátky, tak vždycky hrála dobře singla i debla. Musela si trochu zvyknout na tu halu. Lucka hrála rychle, Kája dobře servírovala a Hingisová najednou neměla čas. Švýcarky byly vyjukané, že to lítá.
Ukazuje se, že tým má díky úspěchům v poslední době sebevědomí?
Jsem hrozně rád, jak se to otočilo. Kája byla dole, ale Jirka (Vaněk, kouč Plíškové) zapracoval. Je to cítit, byli jsme v různých situacích, zažili jsme skóre nahoru dolů. Holky se nerozklepou, což je strašná síla.
Hladí vás po duši, jak čtyřhra šlape? Sedm posledních rozhodujících duelů Češky zvládly.
Mluvil jsem před deblem s Yvesem Allegrem (někdejší švýcarský deblový specialista) a on říkal: To je hrozný, zase ten rozhodující debl. A já mu na to: No jo, ale my skoro vždycky vyhrajeme. Tak se tomu smál. My máme v deblech hroznou sílu. V Davis Cupu i Fed Cupu.
Čím si to vysvětlujete?
U nás se debl hraje na turnajích odmalička. Kája na něm teď hrozně zapracovala. Pro naše holky není čtyřhra něco cizího. Když jsem byl v Belgii, tak ji tam děti na turnajích vůbec nehrály. Ale u nás? Když prohrajete singl, hrajete debl. Každý zápas je pro dítě dobrý, tím zlepšuje svoje údery. Vždycky jsme měli jak u kluků, tak u holek hodně dobrých deblistů.
Taky se vám zatím daří volit správné páry, že?
Zatím to vychází. Ale tým jsme měli složený tak, že ta možnost tady byla. Je dobré, že je kádr široký, v něm byla ta síla.
Neudělaly Švýcarky chybu, když zůstaly bez Bencicové pouze ve třech a nedoplnily tým?
Myslím, že ani tak by neměly na výběr.
Je pro vás tato sezona výjimečnější tím, že se hrají všechny zápasy venku?
Je to jiné. Ale zase jsme měli štěstí, že jsme hráli tři finále za sebou doma. A zaplaťpánbůh, že s námi jezdí fanoušci. Prostějovská autobusová výprava je hrozně silná, to strašně pomáhá. Jsou hodně slyšet.
Na finále pojedete do Francie. Co čekat od soupeřek?
Mají více variant. Od zápasu nás dělí tři grandslamy, může se změnit hrozně moc. Máme výhodu v širokém kádru, vždycky tam několik našich holek nahoře bude. Ony to hrají na dvě, možná se ještě vrátí nepříjemná Cornetová.
