Nejobávanější a nejtěžší překážka Velké pardubické, Velký Taxisův příkop, rozhodovala v minulosti často o výsledku nejtěžšího překážkového dostihu kontinentu. Včera ji bez problémů překonalo všech čtrnáct koní. Patnáctý Hagard se k ní vůbec nedostal, neboť si postavil hlavu a neodstartoval. Vyvanulo už kouzlo této překážky, nebo ji úpravy v polovině devadesátých letech zlehčily? Na to se názory odborníků různí. Vítězný jezdec Zdeněk Matysík jednoznačné vysvětlení nemá. "Podle mého do dostihu nastupují koně lépe připravení než dřív. Já jsem skákal Taxis několikrát a jen jednou jsem spadl. Myslím, že i na pardubické dráze jsou těžší překážky než Velký Taxisův příkop, například Popkovický skok nebo Velký anglický skok." I když byl v polovině devadesátých let Taxisův příkop z poloviny zasypán, musí kůň i nyní předvést alespoň osmimetrový skok. "Úpravou překážky se zmírnila doskoková hrana, aby na ní nedocházelo k tolika úrazům jako v minulosti," popsal změny Petr Drahoš z pardubického Dostihového spolku. Pokud Velký Taxisův příkop nenahání takovou hrůzu, nebylo by možné ho zařadit do kursů dostihů častěji než jen jednou ročně? "Nejsem sice konzervativní, ale Taxis by se měl skákat jen při Velké pardubické. Nevidím důvod k porušování tradic," postavil se za staré zvyky trojnásobný vítěz Zdeněk Matysík.
9. října 2000
