Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Švédka zdolala Everest i jako Češka

13 2000
S t o c k h o l m - Švédské i české občanství má horolezkyně Renata Chlumská, která loni 5. května stanula na Mt. Everestu. Potvrdilo to české velvyslanectví ve Stockholmu. "Po pravdě řečeno, dosud jsem nevěděla, jak to vlastně s mým občanstvím bylo. Narodila jsem se českým rodičům až ve Švédsku, ale maminka mne měla v dětství vepsánu do svého tehdy československého pasu. Nikdy jsem o občanství formálně nepožádala, avšak stejně tak jsem nežádala ani o jeho zrušení. Škoda, že jsem s sebou na Everestu neměla českou vlajku, ale jen švédskou," řekla šestadvacetiletá horolezkyně.

Chlumská pochází z jihošvédského Malmö, ale švédsky se naučila až ve škole. Doma se mluvilo česky a rodiče, kteří z Československa emigrovali v roce 1969, provozovali ve městě českou restauraci.

Horolezectví, které je v severské zemi poměrně mladým sportem, se začala věnovat až před pěti lety. V roce 1996 byla poprvé v Himálaji v základním výstupovém táboře. Její přítel Göran Kropp tehdy podnikl téměř neuvěřitelnou výpravu, při níž nejprve odjel ze Švédska do Nepálu na kole, poté vystoupil bez kyslíku na Mt. Everest a pak se na kole vrátil zpět do Skandinávie. Renatu s sebou do dálek a výšek nechtěl. Nakonec za ním přijela do Nepálu a zpáteční cestu na kole do Evropy již absolvovali společně. Trvala čtyři měsíce.

"Museli jsme se vyhnout Íránu, protože tam ženy na kole nesmějí jezdit. Na tamním velvyslanectví mi řekli, že ženská jízda na kole je zakázaná, protože může být sexuálně vyzývavá," vzpomíná Renata s úsměvem. O rok později však už Íránem projet směla, tentokrát se vracela z další himálajské cesty na motocyklu.

"Motorky už zřejmě tolik vyzývavé nejsou," dodává. V té době však k nejvyššímu bodu světa vzhlížela ještě stále jen zasněně a s velkou úctou. "Psychická příprava je ještě důležitější než fyzická," zdůraznila Chlumská.

"Nelze zapomenout na to, že vrchol hory je jen půlkou cesty. Řada lidí se motivuje jen pro cestu vzhůru, a když pak vrcholu dosáhnou, nemají sílu se otočit a slézt zase dolů." "Nejela jsem tam proto, abych získala slávu. I kdybych se byla musela vzdát, říkala jsem si, že to zcela určitě bude užitečná zkušenost. Smířila jsem se prostě s tím, že ani dílčí neúspěch neponesu jako porážku. To mi nakonec velmi pomohlo," zdůrazňuje.

Hory má v téměř posvátné úctě. S husí kůží vzpomíná na chvíle, kdy v Himalájích potkala výpravy, které si s sebou přivezly šampaňské i kaviár a svůj výstup tak slavily ještě předtím, než se vůbec vydaly na vrchol. Den po tomto zážitku byla šokována zprávou, že právě takoví lidé se stali oběťmi dosud největší himálajské katastrofy, při níž v květnu 1996 nejprve 25 lidí zmizelo a poté 14 z nich zahynulo.

Chlumská s přítelem plánuje zdolání nejvyšších hor každého kontinentu. Ze všeho nejdřív se však vypraví do Prahy, kde v českém překladu vyjde kniha o Göranu Kroppovi a jeho dobrodružných výpravách.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze