Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Střely českého florbalisty létají až dvoustovkou. Zůstávají po nich modřiny

Jan Jelínek (vlevo) v utkání proti Norsku | foto: wfc2010photos

7 2010
Helsinky (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Spoluhráč Slaný o něm tvrdí, že jeho střela letí i 200 kilometrů v hodině. A jednou ranou se florbalový obránce Jan Jelínek prosadil i v pondělí proti Norsku. To když od půlky, z osmnácti metrů, zvýšil na 3:1. "V tu chvíli to vypadalo jasně, ale nakonec jsme rádi za remízu," řekl jednadvacetiletý bek.

Co se zkomplikovalo?
Byli jsme najednou nervózní. Přitom jsme všichni čekali urputný zápas, protože i oni hráli o to, aby se ve čtvrtfinále vyhnuli Švédsku. Byl to pro ně zápas mistrovství.

Znovu jste dokázal, že máte tvrdou a rychlou střelu. Myslíte, že letěla těch dvě stě?
Asi ne. Nejtvrdší střela na světě má nějakých 205 a tu já ještě nemám. Třeba Štěpán Slaný, který mě chválí, má podle mě tvrdší střelu než já. Tady ten gól byl spíš štěstí. Šla mi dobrá nahrávka na střed, dal jsem to z první a trefil to. Moc takových jiných nejspíš nedám.

Dá se tvrdost střely trénovat?
Dá. Chce to dril, pořád střílet dokola. Navíc se nesmíte bát, jakmile vidíte metr před sebou volno, musí to letět na branku. Když to tam dojde, může se stát cokoliv, protože z dálky to brankář špatně vidí nebo to někdo tečuje. Hlavně nesmíte trefit toho prvního blokujícího hráče.

Rány asi hodně bolí, že?
To jo. Aleš Jakůbek si teď stěžoval, když jsme na tréninku pilovali přesilovky a on bránil, že to bylo hodně špatné. Asi dvakrát totiž dostal míčkem. Jsou z toho modřiny.

Na šampionátu se používá nový typ balonku. Jsou rychlejší?
Jsou. I v televizi je vidět, jak rychle se odrážejí od mantinelů, je těžké je zachytit. Ten míček se chová tak, jak nikdo nečeká.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze