Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zůstaňte naštvaní, já vás porazím, vzkazuje střelec Kostelecký soupeřům

1 2017
Když si před pár dny vystřílel titul mistra Evropy, moc dobře věděl: „Musím to pořádně oslavit. Mohla to být moje poslední medaile.“ Kariéru by Davidu Kosteleckému mohla závidět naprostá většina sportovních střelců.

42letý matador, jenž žije v Holasicích u Brna, pětkrát pálil na olympiádě – tu pekingskou v roce 2008 dokonce ovládl, ve Světových pohárech sbíral medailová umístění. A minulý týden se v Baku podruhé v kariéře radoval z evropského zlata.

To první Kostelecký, který závodí v disciplíně trap, získal přesně před 15 lety v italském Lonatu. „Nečekal jsem, že to bude trvat tak dlouho,“ zažertuje evropský šampion. „Tehdy to byl první velký titul, který pro mě hodně znamenal. Teď ho beru jako bonus. Jsem rád, že stíhám mladší, konkurence je možná větší než tenkrát.“

I ve sportovní střelbě se stejně jako v jiných sportovních odvětvích derou do popředí mladí dravci. „V zahraničí jsou jména, která už kolem 20 nebo 25 let střílí velmi dobře,“ chválí český veterán o generaci mladší konkurenty.

Zatímco Kostelecký s vrstevníky až postupem času pochopil, co vyhovuje jejich tělům, mladíci na bázi pokus omyl nefungují. „Vždycky jsem hledal věci, které mi pomáhají. Bádal jsem, prošel jsem nějakým vývojem,“ pokývne Kostelecký. „Teď se to strašně zprofesionalizovalo. Je vidět, že mladí pracují s psychology nebo odborníky na výživu,“ všímá si olympijský vítěz z Pekingu.

Ani sebelepší trenér či specialista však nedokáže nahradit věc, kterou se může chlubit Kostelecký – zkušenosti. I díky nim triumfoval v Baku, kde se střílelo podle nových pravidel.

Nejlepší šestice, která postoupí z kvalifikace, pálí ve finále od nuly. Nejprve po 25 ranách a následně po každé další sérii odpadává poslední závodník, dokud nezůstane vítěz. „I když mám nějaké výhrady, nekomentoval jsem to. Ale 90 procent střelců bylo naštvaných. Já je v tom nechal a bral jsem to jako příležitost je porazit,“ říká zkušený Čech.

Český sportovní střelec David Kostelecký nestačil na Brita Edwarda Linga a v...
Český střelec David Kostelecký při olympijské kvalifikaci v Riu. (8. srpna 2016)

„Je pravda, že současná pravidla nahrávají lepším střelcům. Během finále se střílí víc terčů a ukáže se, kdo jak umí. Minulý rok se finále rozhodovala na 15 terčů. Člověk udělal dvě tři chyby a byl ze hry. Teď je to spravedlivější.“

Aby těch novot nebylo málo, Kostelecký na přelomu roku vyměnil zbraň. Ale i na novou brokovnici si zvykl a po loňském čtvrtém místu na olympiádě v Riu opět předvedl, že se na vrchol sezony dokáže perfektně připravit.

„Není to pravidlo, o roce 2016 můžu říct, že jsem v Riu udělal maximum. V Baku jsem měl zase spoustu štěstí, které mi na některých závodech scházelo,“ poví skromně chlapík z Holasic.

Po čtyřicítce také upravil svoji závodní rutinu. Najel na obdobný model, kterým se například řídí tenisté v pokročilejším věku. Řadové turnaje vynechávají a soustředí se především na grandslamy. „Poslední rok dva se neúčastním všech Světových pohárů, které jsou za oceánem. Budu rád, když pojede někdo mladší, pro ně je to zkušenost. Já naopak šetřím energii a nestřílím každý víkend,“ sděluje Kostelecký.

Je logické, že jeho dlouhověkost je dána i jeho profesí. Kdyby byla jeho obživou atletika nebo kopání do míče, byl by (zřejmě) ve sportovní penzi. „Když jsem byl mladší, stoprocentně jsem si nebyl jistý, že se chci věnovat střelbě,“ přiznává Kostelecký.

„Ale zase jsem se mohl dostat na olympiádu, bojovat o nejvyšší místa. Teď jsem za to rozhodnutí rád. Střelbou se momentálně daleko víc bavím než v nějakých 25 letech, kdy na mě byl daleko větší tlak,“ dodává reprezentant, který byl loni v Riu nejstarším členem české olympijské výpravy.

A končit rozhodně nehodlá. Zítra se s parťákem Jiřím Liptákem, který pálí za Kometu Brno, vydává na závody do Mnichova, počátkem září vyhlíží mistrovství světa.

A dál? Co třeba vidina olympiády v Tokiu 2020? „Není to tak, že bych s tou myšlenkou usínal a probouzel se,“ usměje se Kostelecký. „V mém věku se musím dívat jen krátce dopředu. Ale také není nemožné, abychom se tam jako Češi nominovali,“ poznamenává.

„Pokud budu cítit, že na to mám, budu střílet, co to jde. A když se budu trápit, odstřílím si pár závodů v Česku a nebudu to hrotit. Hlavně bych nechtěl někomu překážet.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze