Strachová krotí i balanční čočku. Lyžařka se chystá na olympiádu

Příjmení Záhrobská vyměnila po svatbě za Strachová a pustila se do olympijské přípravy. Ještě než si nasadí lyže, dře Šárka Strachová bez nich. "Týdně to dělá 26 až 28 hodin zátěže," říká. Tak jako ve středu v hale a tělocvičně ve Stromovce.

Podivné zařízení se jmenuje Skiers Edge, stojí přes 50 tisíc korun a umožňuje lyžovat na suchu. I když ne tak docela. "Skutečný pohyb na lyžích a jeho odstředivou sílu nasimulovat nejde," říká Šárka Strachová. "Ale koumáci vymysleli tenhle přístroj."

Opírá se hůlkami o zem a na pohyblivých šlapkách kmitá doleva doprava jako na svahu mezi brankami. "Stačí minuta a člověk se docela zadýchá."

Vzápětí přitáhne jiný vrtkavý přístroj: posturomed. Neboli balanční čočku. Stojí na ní na jedné noze, druhou opírá o lavičku. "Člověk nechce, ale stejně se s ním ta plošina klepe." K cviku však patří ještě činka, kterou z podřepu zvedá. "Zkraje sezony si nakládám tak 40 kilo, ale končit budeme mnohem výš."

Činku střídá míč. Na jedné noze chytá na posturomedu tříkilový balon. Zvládá to s bravurou, že by si mohla podat přihlášku do cirkusu. "Kdepak, do cirkusových dovedností mám daleko," směje se.

Předváděné cviky podporují především vnitřní stabilizační svaly. "Rovnováha je v mém sportu mimořádně důležitá." Tak ji nacvičuje i se zavázanýma očima... Počasí jí nepřeje, opět prší. "Venku bychom měli víc možností. Ale i tak je to trénink hrou." Bolí, ale je zároveň pestrý.

Dvouhodinové hlavní tréninkové fázi běžně předchází hodinové rozcvičení "na zahřátí těla". Pod slovem rozcvičení si představte složitou sestavu speciálních cviků. "Půl minuty každý cvik pasivně, půl minuty aktivně a pak půl minuty přes švihadlo." A tak pořád dokola. Paní Strachová zvedá pánev, stabilizuje břicho, procvičuje sílu nohou a nabádá: "Zápěstí jsou vaše fixní body... A hezky to prodýchejte až dolů do břicha."

Tentokrát totiž necvičí sama, společnost jí dělají i moderní gymnastky, které vyhrály soutěž Talent roku. "Vy jste ohebné jako proutky," chválí je lyžařka. "Trenér po mně chce i hvězdy a salta a musím se přiznat, že to není právě moje nejoblíbenější část tréninku."

S koučem Mayerhoferem také šlape na kole i na bruslích, zlézá skály, chystá se na kajak. "A občas si dopřeju i nějakou libůstku."

Co si pod tím představit? "Byla jsem si zajezdit na koni. Chodím na jógu. A učím se tancovat. To byl můj sen. Taneční jsem kdysi nestihla, tak jsem letos začala. Pěkně od základů, standardní tance i latinu."