"Zrovna se koukám na tenis," prozradil na sebe zjevně dobře naložený univerzál. V televizi právě běžel daviscupový duel, ve kterém Češi ničili Belgičany.
I Štokr je ve formě. Během února nasázel soupeřům z italské ligy postupně 21, 17, 25 a 24 bodů.
"Pohoda je, určitě ano. Jenomže tyhle čtyři zápasy byly proti týmům, které jsou pod náma. Zkrátka bylo to dobře nalosovaný," zlehčuje svůj úspěch.
"Že se mi touhle dobou vždycky daří? Možná je to tím, že je únor tak krátký měsíc," zahlásí sedmadvacetiletý hráč pobaveně. Jenže v tom to asi nebude. Protože loni bral ocenění MVP měsíce i v lednu. A ten má 31 dní...
Jan Štokr (v černém) z Perugie smečuje v duelu s Asse-Lennikem
"Abych se přiznal, nemyslím si, že bych byl letos v tak dobré formě, jako jsem byl loni. To jsme byli na vítězné vlně. Ve druhé půlce soutěže jsme prohráli jediný zápas," vzpomíná český reprezentant na minulost.
S výsledky Štokrova klubu je to letos mnohem horší než loni. V Serii A1 se Rpa-Luigibacchi.It Perugia krčí s 33 body na deváté příčce. Na Veronu chybí osm bodů. Zbývá odehrát už jen čtyři kola základní části.
Protože v italské lize platí tříbodový systém, ta ztráta se zlikvidovat dá, ale: "Museli bychom všechno vyhrát a ještě brát ohled na to, jak se bude dařit Veroně," tuší Štokr.
Když se má odchovanec telčského volejbalu zamyslet nad hrou svého týmu, musí zvážnět. "Hodně zápasů jsme si prohráli vlastníma chybama. Můžeme být naštvaní jenom na sebe. Zkusíme alespoň uhrát dobré výsledky. Letos jsme s těžkými soupeři vůbec nic neuhráli," zlobí se.
Na náladě v Perugii přitom nedodá ani vědomí, že ambice byly letos hodně vysoké: "Když se podíváme na tým, musí si říct, že patříme do první čtyřky. A, sakra, nejsme ani v play-off," ví 205 centimetrů vysoký volejbalista přezdívaný Drobek.
Nezdary nenechají v klubu nikoho chladným. "Rozpaky jsou. Sponzoři jsou naštvaní, prezident s námi ani nemluví. Tlak od vedení pociťuje i trenér. A když se na našeho trenéra zatlačí, začne být trošku nervózní a začne bláznit. To se pak dějí pěkný věci," svěřuje se Štrokr.
Česko - Ukrajina, smečuje domácí Štokr (vpravo) ,blokují Storožylov a Gladyr (vlevo).
V klubu tak vzhlížejí alespoň k Challenge Cupu. Čtyři nejlepší týmy soutěže zamíří na konci března právě do Itálie. V semifinále se Perugie utká s SCC Berlín, jehož barvy hájí další čeští reprezentanti Jaroslav Škach a Martin Kryštof.
A finále? "Přál bych si potkat se s Duklou," říká Štokr. Už se těší na setkání s kamarády z kádru Liberce.
Čeština mu přitom v Itálii neschází. Vždyť má v týmu dva slovenské spoluhráče - Martina Němce a Františka Ogurčáka. S nimi vytvořil nerozlučné trio.
"Italové občas netuší, oč jde. My si tu ze všeho děláme srandu a hodně se stýkáme. Teď při olympiádě jsme kvůli hokeji vstávali ve čtyři nebo v šest. Pak od devíti byl trénink, takže jsme teď byli trošku unavení, ale zvládli jsme to s úspěchem," směje se jeden ze čtyř Čechů v nejvyšší italské soutěži.
V Perugii kroutí Štokr už čtvrtou sezonu. Není čas na změnu? "Chci počkat, až skončí sezona. V Perugii mi končí smlouva. Jednou bych si chtěl zahrát Ligu mistrů, to se mi ještě nepovedlo. Ale Itálii mám rád, dali mi tu šanci. No, abych pravdu řekl, nejradši bych zůstal," zamýšlí se Štokr.
Nároďák já nikdy neodmítám, říká Štokr
Že svou reprezentační misi bere vážně, o tom není sporu. Jak jinak si přeložit jeho následující slova: "Pro mě je to vždycky priorita. Ale štve mě, že výsledky nejsou." Zároveň si Štokr uvědomuje, že je na mezinárodním poli dlužen své pověsti špičkového útočníka z nejlepší ligy světa. "Ani nevím, čím to je, že se mi v reprezentaci nedaří. Furt si říkám, že se to třeba zlomí," doufá. Letos ale bude omluvenek minimum. Sezona totiž slibuje reprezentantům dvě velká lákadla: "Je mistrovství světa, které se koná jednou za čtyři roky. Navíc když se šampionát hraje v Itálii. Rád bych v tomhle týmu byl.," dodává Štokr. |
Dobrou zprávu má pro reprezentační kouče Jan Štokr. Říká totiž: "Nároďák já nikdy neodmítám." Ale tohle se dozvědí trenéři nezávisle na serveru iDNES.cz: "Teď o víkendu se za mnou Honza Svoboda s Milanem Hadravou přijedou podívat do Modeny. Uvidíme, co mi řeknou." prozrazuje sedmadvacetiletý volejbalista.
