Po prohře bylo Štěpánkovo zklamání téměř hmatatelné. "Prostě jsem nevyužil šance a Philippoussis mě za to potrestal," nešetřil se. "Šance přišla hned v první hře a tu jsem využil," komentoval začátek zápasu, kdy odebral soupeři podání. "Prohrál jsem si to sám."
Ani pokud jde o letošní celkové působení na Wimbledonu, nebyl zcela spokojen. "Obhájil jsem dvě kola, která jsem tady měl z loňska, což je pro mě důležité. Ale já jsem chtěl víc," tvrdil náročně.
Štěpánek se odmítl podrobit Australanovu dělovému servisu, sám dobře podával i vracel míče a nedaroval soupeři nic zadarmo. Philippoussis na jeho houževnatý výkon prakticky po celý zápas nedokázal najít přesvědčivou odpověď. Oba tenisté hráli dobře od základní čáry i u sítě.
Statistika ukázala, že Štěpánek měl více prvních podání správně umístěných, ale Philippoussis z nich častěji dával bod. V esech byl poměr 15:33 ve prospěch Australana. "Je to těžký hráč," řekl o Štěpánkovi po zápase Philippoussis. Ocenil jeho první, ale zejména druhé podání. "Nikdy nevíte, jak to zahraje," obdivoval svého soupeře.
Statistika jeho slova potvrdila, protože ze druhého podání měl více bodů Štěpánek.
Diváci na druhém dvorci, kde se v množství australských vlajek vyjímala jediná česká, si rozhodně nemohli stěžovat. Rychlým výměnám míčků, úspěšným prohozům a dělovým podáním přidávala na dramatičnosti nezdolnost obou hráčů. Štěpánek si v
závěru nechával ošetřit sval na pravačce, ale po zápase řekl, že nešlo o nic důležitého.
"Byl to zápas, který nehraji každý den," potvrdil Štěpánek. "Atmosféra byla skvělá," dodal a pochválil férové wimbledonské publikum.
Zlomovým okamžikem byl možná druhý set, kdy Štěpánek tvrdě bojoval v tie-breaku o druhou sadu, ale nakonec ji získal po jedenácti shodách protivník. "Ve druhém setu jsem měl v tie- breaku 4:0," připomněl si tuto promarněnou šanci Štěpánek. Přiznal, že po prohraném druhém setu nebyl v dobré pohodě: "Potřeboval jsem se uvolnit."
Obvykle pozitivně naladěný hráč po zápase hovořil úsečně a bylo vidět, že se letošním Wimbledonem bude ještě nějaký čas v mysli zabývat. "Člověk se nejvíc učí samozřejmě z proher. A já doufám, že to byl už poslední zápas, který jsem takhle prohrál," dal najevo, že jeho nezlomný duch přeci jen získává navrch.
