Co pro vás sedmé místo znamená?
Zkusil jsem jet s těmi nejlepšími a pak záleželo, jak se podaří dojet do cíle. Je to trochu škoda. Tři čtvrtě trati mi lyže šly dobře, ale v závěru byla měkká a vlhká stopa a lyže z kopce nejely. Na víc jsem proto nakonec neměl.
V cíli jste trochu nadával.
Vzhledem k tomu, jak se závod vyvíjel, jsem mohl bojovat o trošku lepší umístění. Ale se sedmým místem jsem spokojený, místo v desítce je vždycky dobré.
Kde se závod rozhodoval?
Závěr byl hodně rychlý. Chleba se lámal ze Smědavy směrem nahoru, kde opravdu záleželo na tom, jakou má kdo formu. Tam vedoucí dvojice malinko odskočila a my ostatní už jsme je nedojeli.
Kvůli nemoci jste se startem váhal. Kdy jste se rozhodl?
Až na poslední chvíli. Když jsem viděl počasí a zmrzlou trať, říkal jsem si, že to zkusím a docela to šlo. Forma nebyla špatná, teď ale budu mít asi trošku kašel.
Pořadatelé se prali s oblevou. Co jste říkal připravenosti tratí?
Jsem tady domácí, takže to nechci moc pomlouvat. Bylo to hodně hrbolaté a prostředek byl rozježděný skútrem. Posledních sedm kilometrů už byly stopy dobré. Na podmínky, jaké tady panovaly, se organizátoři snažili, i když kamínky občas byly a člověk si musel dávat pozor. Mistrovství světa by se na tom asi jet nemohlo, pár míst by se muselo naházet sněhem.
Neměl jste na ledovaté trati trochu strach ze sjezdů?
Ani ne, sníh nebyl úplně ledovatý. V závěru to byla taková rozbředlá sůl, protože se oteplilo.
Nemrzelo vás, že byl kvůli počasí závod zkrácen na 45 km?
Na podmínky, jaké tady byly, to bylo ještě dobré. Taky se to mohlo zkrátit na třicet. Zaplaťpánbůh, že sníh celkem vydržel.
Na co se zaměříte nyní?
Jizerkou pro mě prakticky začala sezona. Příští sobotu mě ve Švýcarsku čeká La Diagonela, pak přijde italská Marcialonga. Závodů mám před sebou opravdu hodně.
