Zaujaly vás programy kandidátů?
"Ani ne, většinu v MOV mají individuální členové za jednotlivé země, je jich 75. Ti se nesmí v programu popudit, takže kandidáti slibují leccos na všechny strany."
Čeho jste si nejvíc vážil na odstupujícím předsedovi Samaranchovi?
"Obdivoval jsem odvahu, s kterou odkryl karty a zbavil se pokrytectví, jež ve špičkovém sportu existovalo v podobě pseudoamatérismu. Pustil na hry profesionály, podpořil marketing her, svou politikou přilákal mocné sponzory."
Neztratily hry svou univerzálnost?
"Neřekl bych, Samaranch ji zachoval při vší snaze pozdvihnout ve všech sportech úroveň ke světovosti. Hry jsou nadále přístupné i zemím, které nemají vynikající sportovce, i když někdy jim i takhle připadá, že ne dostatečně."
Nebyl snad Samaranch ve funkci příliš dlouho?
"Bylo to zbytečně dlouhé období, chybělo v něm větší směřování k demokratizaci samého sboru MOV. Možná, že kdyby k němu došlo, předešlo by se korupčním skandálům. Nelíbí se mi také, že do MOV začal Samaranch protlačovat svého syna, jako individuálního člena ze Španělska."
Pilířem pokračující demokratizace olympismu se vedle ustavení společnosti evropských národních olympijských výborů stalo i začlenění aktivních sportovců do MOV. Mezi nimi je i Jan Železný. Jak jste to uvítal?
"Je dobře, že je slyšet i jejich hlas, ale aby jako funkcionáři zásadněji ovlivnili dění v MOV, to je trochu utopie i Potěmkinova vesnice. Představuji si Železného, který má týden sedět v Moskvě, když vrcholí příprava na atletické mistrovství světa."
Samaranch byl častým hostem v Praze, bývalému předsedovi ČSTV Himlovi udělil Olympijský řád za spartakiády, byl přítelem Zátopkových. Jak jste jej viděl z osobní stránky?
"Byl vždy přátelský, vstřícný, oceňoval české sportovce."
