Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rio proudilo Sportovcem roku. Slavnostní galavečer se nesl v rytmu samby

Lucie Šafářová, Gabriela Soukalová a Zuzana Hejnová (zleva) při vyhlášení ankety Sportovec roku. | foto:  Michal Šula, MAFRA

21 2015
Zatímco vyhlášení loňského ročníku probíhalo v rytmu StarDance, ten letošní byl sambový. Brazilské Rio přivítá za 228 dní letní olympijské hry a v tomto duchu se neslo i vyhlášení ankety Sportovce roku pro rok 2015, jehož vítězkou byla v pražském hotelu Hilton vyhlášena Zuzana Hejnová.

Moderátorka Lucie Výborná zahájila sportovní galavečer řečí, ve které poděkovala všem sportovcům, že odložili tretry, kopačky, brusle, lyže a cokoliv dalšího, na což její kolega Jan Pokorný reagoval slovy: „Odložit můžete ledacos, ale olympijské hry asi odložit nepůjde.“

Na pódiu se objevila první taneční skupina s tradičním brazilským tancem - sambou.

„Skoro jako v Riu,“ komentovala úvodní Výborná. Publikum se snažili roztancovat i Gipsy nebo Dara Rolins. „Zahajovací ceremoniály olympijských her se hrozně tají, ale už teď víme, že tam bude brazilský bojový tanec capoera,“ uvedla další hudební číslo Lucie Výborná.

Zmatky Ledecké a Janoškova pětiletka

Necelé dvě minuty před zahájením přímého přenosu se stále hledala Ester Ledecká, které chyběl přenosný mikrofon.

„Ester Ledecká, pokud tady někde jste, přijďte k nám,“ zaznělo z reproduktorů od produkce. Snowboardistka se nakonec našla a port si stihla připnout. Na pódium vzápětí přišla mezi prvními, byla v nominaci na juniora/juniorku roku. Tuto kategorii nakonec spolu s cyklistou Jiřím Janoškem proměnili ve vítězství.

„Na co se vás můžu ptát?“ začal rozhovor Pokorný. „Ptejte se, na co chcete,“ odvětila Ledecká. „Do kdy chcete dostávat tyhle juniorské ceny?“ narážel Pokorný na její druhé vítězství v anketě. „Já popravdě vůbec nevím, do kolika let máme juniory,“ rozesmála sál snowboardistka, už i dospělá mistryně světa.

Pak si s Janoškem navzájem poblahopřáli. „Do Ria už se nestihnu kvalifikovat. Ale připravuju se na Tokio za pět let,“ poznamenal cyklista, juniorský mistr světa v pevném kilometru.

Celý večer probíhal v brazilsky hravém a vtipném duchu. Výborná s Pokorným připomněli také olympijský park, který během Her v Riu vznikne na přehradě na Lipně. „Tam bych si ale vsadila, že bude čistší voda,“ řekla Výborná s odkazem na otazníky ohledně kvality brazilské vody.

Během představení mužských kandidátů na Sportovce roku postupně na pódium přicházeli Zdeněk Štybar, Ondřej Synek, Jiří Prskavec a Ondřej Moravec. „Ondřej Moravec přišel na pódium a trefil se,“ narážel Pokorný na střelecké trápení českého biatlonisty v letošní sezoně.

Ten momentálně čeká na narození svého potomka. „Kdy se to narodí?“ ptal se Pokorný. „Doufám, že ne teď,“ reagoval se smíchem Moravec. Na otázku, jestli je manželka v sále, Moravec přitakal. „Tak to myslím, že už vím, která to je,“ glosoval Pokorný.

Jiří Prskavec byl možná rád, že vedle něj na pódiu nestál také omluvený Jaromír Jágr, pátý nominovaný. Na otázku, na by se české hokejové legendy zeptal, odpověděl: „Myslím, že by ze mě nic nevypadlo.“ Pokorný glosoval: „Možná slza.“

Ondřej Synek se naopak rozhovořil o tom, jaké to je, dívat se během závodu na své soupeře a být z toho v klidu. „Já ani nevím, jak je to obráceně, protože jsem moc sportů obráceně nedělal,“ řekl veslař, který tento pocit zažívá aspoň při občasných startech na horských kolech. „Když se mi na kole ti kluci vzdalují, tak s tím nejde nic dělat.“

Co by mu tedy Zdeněk Štybar poradil, aby se Synkovi protivníci na kole nevzdalovali? „Aby jel rychleji,“ rozesmál cyklista sál v hotelu Hilton.

Pak už přišly na řadu tři přítomné ženy - Lucie Šafářová, Zuzana Hejnová a Gabriela Soukalová. Poslední jmenovanou přivítala Lucie Výborná jako „Nejlepší světovou stíhačku.“ Vedoucí závodnice celkového hodnocení Světového poháru i stíhacího závodu v biatlonu bryskně reagovala: „Všimla jsem si, že jste se před přenosem bavila s mým přítelem.“

Cenu Emila Zátopka pro českou sportovní legendu převzal Jiří Holík i za svého bratra Jaroslava a vzpomínal, jaké to bývalo u nich doma zamlada. „Tam vládla pevná ruka, u nás ve sportu demokracie moc nebyla,“ připomněl přísného otce. A na dotaz, jestli má doma ještě všechny medaile, odpověděl negativně: „Byly nějaké výstavy a medaile už se nevrátily.“

Fotogalerie

Při vzpomínce na nejsilnější moment s bratrem Jaroslavem připomněl světový šampionát v roce 1972. „Brácha byl rebel. Když jsme tenkrát vyhráli mistrovství světa a objali jsme se, tak to pro mámu byl hrozný zážitek. My jsme se jako kluci pořád prali a najednou jsme se objali.“

A pak už přišel vrchol večera. Z nominovaných zbyli nejlepší muž a nejlepší žena, Moravec a Hejnová.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová vyhlásila: „Sportovkyní roku se stává...“

„Tak už i já jsem pochopil, o koho půjde,“ žertoval Pokorný.

Vítězka Zuzana Hejnová přiletěla z Jihoafrické republiky a cesta byla únavná. „Bude mi stačit, když si dám skleničku a budu mít dost, budu v náladě,“ usmála se unaveně a přiznala, že víc nervózní je před startem závodu než na galavečerech.

„Tady vím, že o nic nejde, jdu si pro cenu. Olympiáda už je v mé hlavě, ale kdybych byla vystresovaná, tak tam nemusím ani jezdit.“







Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze