"Měla jsem strach, abych nevypadla," popisovala předstartovní stav Formanová. Když se v bavorském městě nastěhovala do Olympijské vesnice, probudily se navíc vzpomínky na Sydney, kde začalo její dvouleté trápení se zdravím.
Teď už je bývalá mistryně světa klidnější a spokojenější, její ambice se však nezmenšily. "Nemyslím na medaili, ale chtěla bych do finále, v opačném případě budu smutná a zklamaná. Na druhou stranu bych neúspěch nebrala tak tragicky jako dřív," říká běžkyně, která si v posledních letech užila své.
Navíc má tajnou zbraň, na šíji se jí kromě tradičního řetízku houpe modrý korálový náhrdelník. Dostala ho od svých neteří před mítinkem Zlaté ligy v Monaku, kde si na poslední chvíli zajistila účast na ME. "Přinesl mi štěstí, už ho nesundám," smála se Ludmila Formanová.
Helena Fuchsová si postekla, že chytila nejtěžší skupinu, jejíž tempo pekelně napálila Slovinka Čeplaková, suverénka sezony. "Vyřazení mě ale mrzí víc kvůli trenérovi než kvůli mně samotné, i když jsme mistrovství Evropy obětovali celý rok oba," poznamenala svěřenkyně kouče Kárského.
Překvapuje ji, že celou sezonu nedokázala prodat, co v ní dřímá, protože tréninkové výsledky prý naznačovaly kvalitní formu. V sedmatřiceti letech se ale s atletikou rozloučit nehodlá, ráda by vydržela až do olympiády v Aténách v roce 2004, i když mnozí už by jí doporučili odchod na sportovní odpočinek. "Já taky nikomu neříkám, co má dělat a svou práci odvádím poctivě," vzkazuje Helena Fuchsová.
