Podle Ferrera je na okruhu ATP jasně patrná diskriminace španělských tenistů. Trpělivost mu došla po porážce ve 3. kole turnaje Masters Series v Římě, kdy nestačil na Chorvata Ljubičiče. Jeden z hlavních favoritů, obhájce loňského titulu, totiž musel hrát až na jednom z vedlejších kurtů. Ten byl navíc podle Ferrerových slov po dešti ve špatném stavu. "Ty podmínky nebyly vůbec ideální, úplně mě to znechutilo," stěžoval si po zápase. "Jsem třetí hráč světa a přece jsem nehrál na centrkurtu, dokonce ani na dvojce."
Hráč vidí římskou zkušenost v širších souvislostech, není to pro něj nic nového. Být Španělem znamená, jak sám tvrdí, snášet nejrůznější ústrky ze strany ATP. "Myslím, že už přišel čas na to, abychom se zvedli a promluvili o podmínkách, ve kterých musíme hrát," burcuje své krajany a připomíná i případ Carlose Moyi: "Když byl Carlos světová jednička, ani jemu se nedostávalo odpovídajícího přístupu. Ten je vůči Španělům obecně špatný," dodává k tomu.
Moya se svým mladším krajanem souhlasí. "Má úplnou pravdu a já ho musím jedině podpořit," prohlašuje rozhodně a souhlasí s Ferrerovými slovy o tom, jak se k němu samotnému chovali pořadatelé v jeho nejslavnější éře. "Také mě posílali na vedlejší kurty, i když jsem byl na vrcholu. Deset dní jsem byl světovou jedničkou a myslím tedy, že jsem si alespoň na tu krátkou chvíli zasloužil zahajovat na centrálním kurtu. Bohužel mi ale nikdo nedal tu šanci," posteskl si Moya. Tento hráč ovšem přece jenom neměl tak horkou krev a přispěchal se zmírněním Ferrerových slov. "Nevím, jestli s námi mají nějaký problém, nebo ne. Nevím, jestli nás mají rádi, nebo ne."
Není to poprvé, co se hráči tenisové velmoci odvážili veřejně vystoupit proti praktikám organizátorů turnajů ATP. Před rokem si dokonce vynutili změnu ve způsobu nasazování do Wimbledonu, když společně s dalšími známými hráči pohrozili bojkotem slavného grandslamu.
