Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dozvuky sprintu biatlonistek: bláznivý závod, větrné hry i nácvik dobíjení

Gabriela Soukalová na střelnici v kanadském Canmore. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

6 2016
Viděli jsme divoký sprint žen v Canmore, úplně jiný než o den dříve v podání mužů. Tehdy bylo už po dojetí biatlonisty se startovním číslem 7 rozhodnuto o obsazení stupňů vítězů. Tentokrát se naopak pořadí přesýpalo i ve chvíli, kdy měla většina favoritek závod za sebou.

Na úpatí Rocky Mountains panovaly v pátek o tolik odlišné povětrnostní podmínky než ve čtvrtečním poledni.

Přívětivá střelnice z mužského klání byla tatam.

„Věděla jsem, že v tom větru to bude poněkud bláznivý závod. Mně dnes podmínky nahrály, tak jsem z nich vytěžila, co se dalo,“ vykládala Němka Karolin Horchlerová. Sezonu začala v IBU Cupu, později se stala ve Světovém poháru náhradnicí za nemocné kolegyně - a v Canmore se nyní raduje z deváté příčky.

V první desítce najdeme nečekaných jmen více, v čele se senzačně pátou Lotyškou Baibou Bendikovou. Na jejím pohárovém kontě bodů zela doposud jedna velká nula - a najednou je jich tam 40.

Kdo vyrážel na trať ve druhé polovině startovní listiny, na podmínkách většinou vydělal.

Rovněž vítězná Olena Pidhrušná si libovala, že ji ukrajinský kouč nenasadil do první skupiny a vystartovala tak až s číslem 43. Neminula jediný terč.

„Věděla jsem, že jsem po stojce třetí,“ popisovala. „Všichni členové našeho týmu na mě pak na trati křičeli: Můžeš vyhrát! Až mě to samotnou překvapilo. S větrem jsem neměla problémy. A myslím, že nám prospěl také vysokohorský kemp v Anterselvě před odletem do Kanady.“

Devětadvacetiletá biatlonistka, která je i olympijskou vítězkou ve štafetě, si loni odskočila na politickou scénu a celou předchozí sezonu vynechala. Nyní tedy slaví druhé pohárové vítězství kariéry. To první vybojovala při mistrovství světa v Novém Městě 2013. Také tam ovládla sprint.

Vítková: Vítr odhazoval hole

Pravidla určují, že trenéři musí své závodnice nasadit do čtyř skupin (vždy odpoledne předchozího dne, kdy je zkompletována startovní listina). Ovšem závodnice z první desítky celkového pořadí Světového poháru jsou z tohoto dělení vyjmuty a mohou si (rovněž den před závodem) vybrat libovolnou skupinu. Což platí jak pro Gabrielu Soukalovou, tak pro Veroniku Vítkovou. Proto v Canmore startovaly hned tři Češky v té první.

Stejně tak většina favoritek.

Tentokrát to nebyla šťastná volba.

„Dnes jsme vlastně sledovali dva závody. První půlka byla větrnou loterií a až ta druhá trochu regulérní,“ říkal kouč Zdeněk Vítek. Ve druhé polovině však už z jeho týmu startovala pouze Jessica Jislová - a jela si pro své první pohárové body v životě za 34. místo.

Jessica Jislová na startu sprintu v kanadském Canmore.

Jessica Jislová na startu sprintu v kanadském Canmore.

„Jsem moc spokojená, jak jsem to zvládla,“ pochvalovala si. „V cíli se mi hodně ulevilo. V Anterselvě jsem také střílela 1+1 a skončila jsem pětapadesátá. Z toho posunu kupředu mám velkou radost.“

Gabriela Soukalová s číslem 13 naopak svoji větrnou ležku popisovala: „To byla síla. Děsně dlouho jsem musela úvodní ránu odkládat, s postupem času stoupala i nervozita. Že jsem to nakonec zvládla s jedinou chybou, je super.“

Poryvy odčerpávaly závodnicím síly také na trati. „Vítr odhazoval hole a téměř nás zastavoval. A sníh bodal do tváře,“ vyprávěla patnáctá Veronika Vítková. „Na ležku mi hrozně moc foukalo. Cvakla jsem si asi pětkrát, ale když jsem zalehla, zdálo se mi, že se vítr trochu utišil, tak jsem jeden cvak zase vrátila. To byla asi ta chyba. Všechny rány jsem totiž měla vpravo.“

Při stojce měla štěstí: „Stála jsem zkraje střelnice ve chvíli, kdy poryvy na chvíli polevily.“ Stav číslo 30, alespoň částečně chráněný před řáděním větru, byl v pátek pro stojku jednoznačně nejvyhledávanějším.

Veronika Vítková na střelnici v kanadském Canmore.

Veronika Vítková na střelnici v kanadském Canmore.

Se svými položkami se v Canmore nevypořádala ani Laura Dahlmeierová, vracející se po nemoci. „Na střelnici vládly dnes extrémně obtížné podmínky,“ tvrdila Němka. „Bylo zapotřebí zůstat co nejklidnější a snažit se udržet si stabilní polohu. Což se mi nepovedlo.“

Minula třikrát, skončila šestnáctá. Mnohem hůře však dopadla její kolegyně Franziska Hildebrandtová, tak sebejistá střelkyně a vítězka dvou sprintů v sezoně. V Canmore? Pět chyb a žádné body.

Trpce bude na závod vzpomínat rovněž Lucie Charvátová. Cenné 18. místo by jí bývalo patřilo v cíli, kdyby...

Kdyby nevystřelila vleže šestkrát.

Po závodě pro server biatlon.cz vysvětlovala: „Trochu jsem na ležce blbnula s cvakáním. Pak jsem si myslela, že jsem si vyhodila náboj pod val, což se mi stane někdy i během tréninku. Bohužel to nebyl náboj, ale nábojnice. Takže jsem potom nevědomky použila šestý náboj.“

Šestou ranou sestřelila třetí terč, objela dvě trestná kola, skvěle pak běžela, stojku zvládla na své poměry výborně s jedinou chybou.

Jenže to vše bylo málo platné, jury ji pochopitelně diskvalifikovala.

„Ani mi nepřišlo, že bych jela tak dobře. Tím víc mě mrzí ta chyba na ležce,“ posteskla si. „Navíc si teď ze mě všichni dělají srandu, že jsem kolegiální a trénuju dobíjení na štafety.“

Eva Puskarčíková  při sprintu v kanadském Canmore.

Eva Puskarčíková minula třikrát a na body nedosáhla, skončila v páté desítce. Ale do sobotního hromadného závodu se kvalifikovala.

Soukalová: Síly už není odkud brát

Aklimatizace, vysoká nadmořská výška a obtížné větrné podmínky si u mnoha závodnic vybíraly svoji daň. „Cítím, jak se únava postupně střádá. Síly už není odkud brát,“ říkala Soukalová.

I proto je pro ni 7. místo dalším osobním „vítězstvím“, zvlášť když tím opět navýšila svůj náskok v poháru. „Rozhodně jsem spokojená, jak jsem se s tím nakonec popasovala.“

Nyní má náskok 103 bodů před druhou Dorotheou Wiererovou a 112 bodů před třetí Marie Dorinovou-Habertovou.

„Mé nohy se necítily ráno vůbec dobře,“ přiznala na tiskové konferenci po závodě Wiererová, ve sprintu třetí. „Ale pak jsem se rozjela na plný plyn a bylo to rychlé.“

Na střelnici, kde se opět vytasila se svojí rychlopalbou, minula Italka až úplně poslední terč vstoje. „Možná proto, že už jsem se viděla na trati.“

Oslavovaly Polky: druhá skončila Krystyna Guziková, čtvrtá Monika Hojniszová. „Viděla jsem na střelnici, jak ostatní chybují. Marie (Dorinová) na stavu hned vedle mě zrovna minula třikrát,“ líčila Guziková. „Ale vybrala jsem si správný čas a dostala všechny terče. Měly jsme při předchozích závodech tolik problémů se střelbou a teď jsme dvě v Top 6. Je to náš den!“

Byl to slastný den také pro 21letou Franzisku Preusssovou, loňskou majitelku malého glóbu za hromadný závod. Od začátku kalendářního roku 2016 závodům jen přihlížela, na jejich tratě ji nepustila vlasová zlomenina v oblasti kostrče. „Sedět a jenom se dívat bylo utrpení,“ říkala.

V Canmore se vrátila pátým místem a jásala: „To je pro moji hlavu skvělé, hned takový výsledek.“

Z elitní třicítky Světového poháru v Kanadě chybějí Norka Tiril Eckhoffová (9.), Běloruska Naděžda Skardinová (15.), Němky Vanessa Hinzová (17.) a Maren Hammerschmidtová (21.), Ukrajinka Olga Abramovová (26.) a Slovenka Paulina Fialková (29.).

Hinzová a Hammerschmidtová by měly dorazit příští týden do amerického Presque Isle, kde naopak před světovým šampionátem nemají startovat Hildebrandová a Dahlmeierová.

„Velký glóbus už je mimo dosah našich žen,“ soudí německá média.

A jelikož forma Kaisy Mäkäräinenové létá zatím nahoru a dolů jako po horské dráze, ze šesti kandidátek glóbu, o nichž se tak dlouho hovořilo, jako by se souboj začínal zužovat na pouhé tři ženy.

Gabrielu Soukalovou.

Dorotheu Wiererovou.

A Marie Dorinovou-Habertovou.

V sobotním hromadném závodě v Canmore načnou poslední desítku vzájemných soubojů v této pohárové sezoně.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze