Co pro vás znamená takový turnaj?
Je to vrchol sezony, potkáme se s téměř nejlepším baseballem na světě, je to ohromná výzva. Když podáme vrcholný výkon, tak můžeme uhrát s kýmkoliv zajímavý zápas. Ale samozřejmě si také uvědomujeme, že od těch velmocí můžeme dostat pěkně nařezáno.
Jaké máte vzpomínky na předchozí šampionáty?
Jenom ty nejlepší. Jeli jsme tam s bandou kámošů baseballistů a věděli jsme, že nemůžeme propadnout, protože to je světová akce. Takže jsme tam jeli uvolněně a vždycky jsme si zahráli parádní baseball. A získali spoustu zkušeností.
Týmy jako USA, Japonsko nebo Korea jsou na úrovni, se kterou se v Evropě nesetkáte. Snažíte se od soupeřů něco okoukat?
Asiati mají svůj specifický baseball, od nich se dá těžko učit. Ale něco se od nich dá vzít, třeba výběr nadhozů. Ale je to hlavně velká zkušenost, protože jsou to fakt špičkoví nadhazovači a pálkaři a jejich úroveň je vyšší než na mistrovství Evropy.
Bolí vás hodně na duši, když třeba prohrajete vysokým rozdílem, nebo to spíš berete jako lekci?
Je to lekce. My s nimi můžeme uhrát solidní výsledek, ale ta šance většinou moc velká není. Proto nejsme tak zklamaní, spíš je skoro až obdivujeme a snažíme si z každého zápasu vzít to nejlepší, co nám může pomoct.
Vy jste nadhazovač. Kdyby bylo na vás, šel byste si zaházet proti těm nejlepším týmům, nebo byste se jim raději vyhnul?
Já bych si rozhodně chtěl zkusit jeden z těch nejlepších týmů. Američani nebo Japonci jsou ohromná výzva a já mám takové výzvy rád. A už se mi párkrát podařilo i proti těm nejlepším soupeřům odházet dobré zápasy.
