Jenže i přesto, že celou noc ruku ledoval, s ní v neděli ráno nemohl pohnout. A tak nakonec ošetření lékařů vyhledal. „Věděl jsem, že to bude něco vážnějšího. A i když se říká, že v play-off musí jít všechny bolístky stranou, tohle fakt nešlo,“ hořce se usmívá.
Před nakonec rozhodujícím zápasem finálové bitvy proti Spectru Praha se tak sice šestatřicetiletý pálkař oblékl do kompletní výstroje, usedl však pouze na lavičku.
„Byly to neskutečné nervy,“ vrací se ke zlatému zápasu. „Klukům jsem věřil, máme široký kádr a jeden hráč nic nedělá. Ale je pravda, že nejsem moc zvyklý důležité zápasy sledovat z lavičky,“ usmál se.
„Samozřejmě bych byl raději na hřišti, kde tak nervózní nebývám. Ale nakonec to dopadlo úplně super. Prostě bomba, nádherný pocit ze závěru zápasu,“ líčí.
Sérii chtěli ukončit už v Praze
Hroši byli před víkendovými duely v ideální pozici. Ve finálové sérii překvapivě vedli 2:0 na zápasy a věděli, že mají k dobru tři mečboly. „První víkend je strašně důležitý. Když vyhrajete úvodní dva zápasy a máte tři pokusy na to své vedení proměnit v titul, je to obrovská psychická výhoda,“ soudí Kadečka.
Jenže...
Tým Spectrum Praha, který má ve svém týmu sedm reprezentantů, je v posledních letech vždy největším favoritem na titul. „Jestli někdo umí otáčet jednotlivé série, tak jsou to oni,“ ví Kadečka. „Ostatně, my už jsme se o tom v minulosti přesvědčili.“
V hlavách brodských hráčů jistě rezonoval loňský ročník, kdy Hroši nad stejným soupeřem vedli 2:0 v semifinále. A nakonec jim Spectrum předčasně ukončilo sezonu.
„Ani za stavu 2:0 nebylo ještě hotovo. Věděli jsme, že soupeř je velmi kvalitní a že má sílu sérii otočit. Ale myslím si, že víc nervózní z toho bylo vedení, potažmo trenéři, než my hráči,“ říká Kadečka.
Hroši věřili v sílu svého kádru a týmu. „My jsme měli letos neskutečně dobrou partu. V play-off jsme všichni bojovali a prostě jsme věřili, že to musíme urvat,“ tvrdí. „A přesto, že ještě snížili na 2:1, tohle jsme prostě nemohli pustit.“
Původní plán byl jasný. Vyhrát hned třetí finálovou bitvu a o mistrovském titulu rozhodnout už v Praze. Spectrum však vítězstvím 6:2 na svém hřišti ještě sérii dokázalo natáhnout.
„Nechtěli jsme to komplikovat, chystali jsme se to zavřít už v Praze. Ale jako bychom podlehli tomu, že poslední krok bývá nejtěžší,“ líčí Kadečka. „Ve všech ostatních zápasech play-off jsme soupeře vždy přepálili, v žádném jsme nedali méně než šest bodů. Dařily se nám homeruny, perfektně jsme hráli v obraně i na nadhozu. A najednou nám nic nešlo,“ vrací se k sobotnímu zápasu.
„Najednou mě strašně bolela ruka“
Před nedělní odvetou navíc Hroši přišli o svého lídra. „Prakticky ani nemůžu říct, ve kterém momentu se to zlomilo. Vím jen, že jsem slezl ze hřiště a najednou mě strašně bolela ruka,“ líčí Kadečka.
„Bylo to takové vyhecované, já jsem slajdoval na metu. Možná se to mohlo stát při tom,“ přemýšlí. „Pak tam navíc byla taková trochu strkanice. Ale to asi už nemělo na nic vliv.“
V neděli však každopádně do hry zasáhnout nemohl. „Bylo dobře, že jsme se ze sobotní porážky otřepali a před domácím publikem to dokázali zavřít,“ komentuje vítězství 6:3. „Už do Prahy za námi přijelo spoustu fanoušků a bylo nám líto, že když vážili tu cestu, nepovedlo se to. Ale nakonec to vyšlo úplně ideálně. Získat titul doma je vždycky lepší,“ pochvaluje si oslavy před zaplněnou Hippos Arénou.
A protože po premiérovém postupu do finále, navíc vyšperkovaném ziskem mistrovského titulu, co slavit rozhodně je, bude se v mistrovské jízdě pokračovat. „Oslavy bouřlivé byly a myslím, že ještě budou,“ mrkne Kadečka. „Tím, že jsme titul vyhráli v neděli a spousta lidí musela v pondělí do práce nebo do škol, tak si to užila jen část týmu. Ale myslím, že máme ještě spoustu času slavit dál.“
Společnou akci brodský tým naplánoval na tento víkend. „V sobotu bychom se měli sejít v rockovém klubu Oko, kde máme zamluvené nějaké stoly. Ale nechceme mít uzavřenou společnost, přijít může kdokoliv,“ láká fanoušky Kadečka. „Myslím, že to bude ještě velké,“ dodává se smíchem.
Šestatřicetiletý softbalista má ve své sbírce zlatou medaili z domácího mistrovství Evropy v roce 2014, kdy byl v Havlíčkově Brodě zároveň vyhlášen nejlepším pálkařem šampionátu. Zahrál si na mistrovství světa, vyzkoušel si softbal ve Spojených státech amerických i na Novém Zélandu.
Za svůj největší sportovní zážitek však považuje právě zisk titulu s Hrochy. „Jde o úspěch s klubem, ve kterém jsem vyrostl, s mými celoživotními přáteli. Není to o tom, že někde hrajete sezonu nebo se s nároďákem sejdete na měsíc, na jednu akci. Tohle je s klukama, se kterými hraju celý život. A to je úplně nejvíc,“ líčí Kadečka.
„Když jsem viděl, že někteří lidé měli slzy v očích, byla to pro mě ta největší odměna. To nejde popsat,“ dodal spokojený kapitán.
