V prvním dnu dvoudenního klání to s Markem nevypadalo vůbec dobře. Sedmnáct dní turnaje, který uzavírá snookerovou sezónu, dolehlo na rodáka z Leicesteru plnou silou. Ve tváři se zračilo vyčerpání a odevzdanost. Po patnácti framech prohrával již 10:5 a vše se zdálo více než zřejmé – O'Sullivan ani tentokrát přemožitele nenajde.
Jenže druhý den posledního zápasu sezony byl naprosto odlišný. Mark přišel čerstvý, odpočatý, plný energie. Sinalá tvář a propadlé oči se postupně vytrácely, až je nakonec vystřídal jiskrný pohled mistra světa.
Každý hráč sní o titulu, všichni malí kluci, kteří se ke kulečníkovému stolu dostanou, si dávají právě toto ocenění za svůj životní cíl. Mark nebyl jiný. Začínal jako klučina, který se s kamarády rozhodl snooker vyzkoušet.
Selby nebyl takový talent jako O'Sullivan nebo Trump, na juniorských turnajích potkával řadu stejně starých hráčů, kteří ho v tomto směru převyšovali. Měl však jiné přednosti, které nejsou u teenagerů běžné. Talent dokázal převýšit ctižádostí, hladem po vítězství a odhodláním dřít.
Markův otec zemřel, když mu bylo 16 let. Na smrtelné posteli svému synovi
řekl: "Vyhraj titul mistra světa". A Mark mu to slíbil. Časem se dostal na profesionální okruh, postupně začal vítězit v úvodních kolech a dostávat se do závěrečných dnů turnajů. Nepřestával na sobě pracovat, dřel až do úmoru. Na své cestě za předurčeným cílem se stal trojnásobným vítězem Masters, pokořil UK Championship a usedl na snookerový trůn pro hráče č. 1 ve světovém žebříčku. Na titul mistra světa však ne a ne dosáhnout.
Přes první kolo se mu na šampionátu podařilo přejít poprvé v roce 2006, tehdy
vyřadil Johna Higginse. Hned následující rok už to bylo finále, opět s Johnem,
ale tentokrát bez výhry. Finálová prohra Marka nezlomila, ba naopak. Od té doby se do závěrečných kol turnaje dostával pravidelně. Vítězství na šampionátu bylo jen otázkou času, jednou to muselo vyjít.
Nakonec to trvalo celých 14 let, do finálového zápasu se Mark dostal po sedmi letech. Soupeře nemohl dostat těžšího. Ale zvládl to ve velkém stylu. V závěru Ronnieho přehrával čím dál víc. Zápas končil jako vítěz nejen na papíře, byl prostě nejlepší. Tátův sen se splnil.
Škoda, že to táta neviděl. Byl by na svého syna hrdý.
