"Během dne nastává zhruba třiceti až pětačtyřicetiminutová fáze, kdy se za Jestřábí oko nemůžeme zaručit," přiznal už loni tehdejší šéf Australian Open Craig Tiley.
Před rokem se problémy se zařízením, které obvykle dokáže s přesností na tři milimetry určit, zda míč skončil po úderu v autu, či nikoli, týkaly výhradně kurtu ve Vodafone Areně. Letos se poprvé objevily i v nejprestižnější Rod Laver Areně.
Grafika |
A tím, kdo je odnesl, byl český tenista Tomáš Berdych.
V důležité chvíli nedělního utkání proti Rogeru Federerovi, v prvním gamu čtvrté sady, byl jeho úder posouzen jako aut. Berdych nesouhlasil a vyžádal si počítačové posouzení. Jenže místo aby se na tabuli objevil graficky znázorněný dopad míčku, pouze se ukázalo: "V platnosti zůstává původní rozhodnutí."
Proč?
Protože moderní technika nebyla kvůli stínu na hřišti schopna situaci posoudit. Marně se český hráč rozčiloval u rozhodčího na umpiru, tuhle výměnu ztratil.
"Proč se pak zavádějí do hry takové novinky, když to v praxi nefunguje?" zlobil se po zápase.
Porozumění našel i u Švýcara Federera, který je na Jestřábí oko vysazený dlouhodobě.
"Od teď budeme mít s Tomášem na tuhle věc stejný názor," prohlásila světová dvojka. "Konečně mi někdo bude rozumět. Tohle mohl být klíčový okamžik zápasu."
Něco takového připustil i Berdych, jenž právě tehdy mohl zastavit Federerovo zápasové procitnutí.
Jeho úder dopadl podle všeho opravdu do autu, ale tahanice kolem Jestřábího oka ho každopádně vyvedly z koncentrace. "Měl důvod ke vzteku," psalo se v Austrálii.
V dějišti grandslamu vyvolal jeho případ živou polemiku, zda není sázka na Jestřábí oko příliš riskantní. Však už loni v létě britští vědci ve své studii upozorňovali: "To, co vidíte z Jestřábího oka, ne vždy přesně odpovídá tomu, co se skutečně stalo.
Když Jestřábí oko rozhodne, že míč byl milimetr v kurtu, mělo by se správně říct, že si myslíme, že byl milimetr v kurtu."
Takže: ten alarm u vašeho domu v podstatě funguje. Jen má občas problém rozeznat hnízdící vlaštovku od chlapíka s páčidlem.
