Ach, ta hlava. Bývalá česká jednička ve skoku na lyžích Roman Koudelka hledá cestu do světové špičky, kde už před časem byl. Jenže zatím mu to moc nejde. Na vině je přílišná nervozita a nahlodaná psychika.
Ideální příležitost zlomit černé období bude mít už tento pátek na domácím můstku v Liberci, kde se koná špičkově obsazený závod letní Grand Prix. "Po kondiční stránce se cítím výborně. Pořád mi ale chybí nějaké umístění kolem desátého patnáctého místa, které by mě nakoplo. Doufám, že přijde teď na Ještědu a pak už to půjde," věří 21letý odchovanec lomnického skoku.
Vloni prožil špatnou sezonu, světlou chvilku měl jen na olympiádě ve Vancouveru, kde byl na středním můstku dvanáctý. Ve Světovém poháru byla jeho největším úspěchem čtvrtá místa, jenže to už je pár let zpátky.
Ani letošní léto Koudelkovi nevyšlo. Na začátku přípravy si při tenise natrhl sval a měl tréninkový výpadek. Do žádného závodu Grand Prix se nekvalifikoval. Ani v Kontinentálním poháru, který je jakousi druhou ligou, to nebyla zrovna sláva.
Sám na sobě přitom dře a pracuje, snaží se i trenéři. "V průběhu tréninku pro něj děláme soutěžní kola, aby si tělo a hlava navykly na závodní rytmus," popisuje reprezentační kouč David Jiroutek.
Za Koudelkovými zhoršenými výkony vidí jednoznačně problémy s psychikou. "Je víc nervózní, než by potřeboval," říká Jiroutek a pokračuje v odborném výkladu.
"Roman je cholerický typ s výrazně dynamickými vlastnostmi. Nervosvalová propojení jsou u něj tím pádem strašně jemná, a když začne být víc nervózní, zakřečují se a sval najednou pracuje úplně jinak."
Co by mohlo talentovaného skokana uklidnit? Třeba skutečnost, že už není českou jedničkou jako dřív a výkonnost českých skokanů se vyrovnává na vyšší úrovni. Nebude už tedy pod takovým tlakem. Navíc se 1. září zbavil jednoho zdroje stresu: úspěšně ukončil studium na jilemnickém gymnáziu.
"Teď už mám o jedny nervy míň a do skoků můžu jít s čistou hlavou. Za rok možná zkusím vysokou," plánuje Koudelka.
U maturity byl prý ještě nervóznější než na můstku. Nejtvrdším oříškem pro něj byl český jazyk, v období baroka nebyl právě pevný v kramflecích. "Bez podpory učitelů by to nešlo, moc jim děkuju a doufám, že se jim odvděčím výsledky, nejlíp už teď v Liberci."
Na tréninku předvádí výborné skoky, teď to ještě přenést i do závodů. "To by v tom už byl čert, aby mu to nevyšlo a sám sobě nezačal v krizových momentech věřit. Věřím, že se na letošní sezonu dokáže plně soustředit a vrátí se na úroveň, která k jeho jménu patří," doufá trenér Jiroutek.
Vyhraje jeho talentovaný svěřenec souboj s vlastní hlavou?
