Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Já nemusím, ale chci, tvrdí světová skibobová královna Housová

Alena Housová ve finále Světového poháru skibobistů v Jablonci nad Jizerou. | foto: ČTK

17 2014
Elegantním zakulacením počtu získaných nejcennějších trofejí vyšperkovala v letošní sezoně skibobistka Alena Housová ze Sokola Jablonec nad Jizerou svoji fantastickou kariéru. Její aktuální bilance zní: 30 titulů mistryně světa (letos na MS v Rakousku tři zlata a jedno stříbro) a 10. vítězství v konečném hodnocení Světového poháru, které definitivně vybojovala dvěma výhrami v obřím slalomu na domovské trati na Kamenci v pátečních finálových závodech celého seriálu.

Sobotní Super-G už totiž zhatil ranní déšť.

Housová se tak stala nejúspěšnější závodnicí všech dob v historii jízdy na skibobech a potvrdila, že Česko je velmocí tohoto malého neolympijského sportu.

"Jsem ráda, že jsem i doma mezi svými na konci sezony dokázala, že to pořád ještě umím. A pokud jde o tituly mistryně světa, moc mě těší, že jsem konečně o jeden překonala moji českou předchůdkyni Irenu Francovou," říkala 34letá skibobová legenda Alena Housová, která žije v Semilech.

S jakými plány jste vstupovala do letošní sezony?
Hlavně jsem se zase moc těšila a s bratrem Alešem jsme do toho jako pokaždé šli s tím, že se chceme závoděním bavit. Já to beru třeba jako super odreagování od práce. Ale když už ty skiboby dělám naplno a obětuju tomu dost času a energie, tak je potřeba, abych taky něco i kvůli trenérům a lidem okolo odvedla, to jako jo. A chci samozřejmě uspět. Ovšem opakuju, že priorita číslo jedna je, že mě to závodění baví a užívám si to. Netrápím se výsledky. Já nemusím, ale chci a ono to pak jde tak nějak samo.

Jaký byl ten letošní Světový pohár, ve kterém jste celkově už podesáté triumfovala?
Strašně komplikovaný. Závody, na které jsme se tak těšili, postupně kvůli nedostatku sněhu odpadávaly a jelo se jich málo. Navíc jsem si trochu hnula s kolenem, tak jsem si říkala: hele, to bude letos dost křeč. Naštěstí koleno vydrželo a vyšlo to i výsledkově.

Co rozhodlo, že máte doma v bohaté sbírce trofejí další velký skleněný talíř pro nejlepší ženu sezony?
Vzhledem k tomu, že skibobům se věnuju už dvacet let a už jako juniorka jsem občas závodila s těmi nejlepšími dospělými na světě, tak pořád čerpám hlavně z dlouholetých zkušeností. A také ze super zázemí rodiny, trenéra a mančaftu. A v letošní sezoně mi dost nahrály i zledovatělé tratě. Nebyl přírodní sníh, jen umělý, který má jinou strukturu, je tvrdý, a to mi vyloženě sedí. Jakmile napadne čerstvý sníh nebo nějak rozbředne, tak to je pro mě konec.

O triumfu jste rozhodla na domácí trati v Jablonci nad Jizerou, kde pořadatelé připravili trať navzdory extrémnímu nedostatku sněhu a vysokým teplotám. Zažila jste někdy něco podobného?
Ne, nikdy jsem nezažila, že by byl sníh jenom na trati a nikudy jinudy se nedalo sjet dolů. Absolutně jsem nevěřila, že vůbec bude možné v pátek obřák jet. Klobouk dolů přede všemi, kteří tady z toho nic sněhu dokázali udělat svěťákový závod a navíc trať byla i podle ostatních závodníků prostě super. V sobotu už, bohužel, déšť udělal své a jelo by se fakt už jen na trávě.

V nejužším čele pořadí buď SP, nebo MS se kromě vás a Rakušanek pohybuje řada dalších českých skibobistek, ale nejvyšší stupně patří téměř pravidelně vám...
...no, nechci říct, že je mi to někdy až trapné (smích). Ale vážně, jsem strašně ráda, že vyhrávám, ale moc to přeju i ostatním holkám, protože máme super partu a když můžu, mladým ráda poradím. Je bezvadné, že nás je ve špičce, i té mužské, z Česka víc. Takže když to jednomu nevyjde, zastoupí ho další.

Budete o další světové trofeje bojovat i v příští sezoně?
Tak tohle po mně vědět nechtějte. Na to vám teď určitě neodpovím, protože to nezáleží jenom na mně...







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze