Co provedl?
Na letní olympiádě v Pekingu ho během zápasu o bronzovou medaili kategorie nad 80 kilogramů naštvali rozhodčí. Poté, co ošetřování jeho zraněné nohy přesáhlo povolenou minutu, označili za vítěze Matosova kazašského soupeře.
A Kubánec začal běsnit.
Vrhnul se na překvapené sudí, s jedním se chvíli postrkoval. Dalšího, Švéda Šakira Čelbata, kopnul dokonce do hlavy.
"Rozhodčí byl na Angela strašně přísný!" zlobil se i Matosův kouč Leudis Gonzalez.
Zlatého šampiona ze Sydney 2000 museli z haly vyvádět pořadatelé, rozkurážený Kubánec ještě stačil znechuceně plivnout na žíněnku.
Bylo to každopádně naposledy, co na ní soutěžil. Světová federace mu stejně jako Gonzalezovi záhy vystavila doživotní distanc.
"Hanebné! Angel měl na svou zlobu právo," zastal se 32letého taekwondisty jeho slavnější krajan Fidel Castro.
Pro dlouholetého politického lídra "ostrova svobody" se Matos stal příkladem ústrků, kterými svět diskriminuje kubánské sportovce.
"V Pekingu bylo semifinálové vítězství upřeno i našim dvěma boxerům. O výsledku bylo rozhodnuto, ještě než zápas začal," hřímal Fidel Castro.
Kromě něho ale už Matos moc zastánců nenašel.
To původce dalšího pekingského skandálu Aru Abrahamiana chápali lidé spíš. Švédskému zápasníkovi původem z Arménie ukřivdili rozhodčí při olympijském semifinále.
I on se hněval.
I on chvíli působil dojmem, že se na sudí vrhne. Ale ovládnul se. Jeho gesto tak nakonec nikoho nebolelo. Po vyhraném zápase o 3. místo položil bronzovou medaili trucovitě na žíněnku. Odešel bez ní.
"Chtěl jsem zlato. Jiný kov mě nezajímá," vysvětloval Abrahamian. "Kontroverzní rozhodování sudích ukazuje, že mezinárodní federace FILA nehraje fér."
Mezinárodního olympijského výboru se Švédovo počínání dotklo. Šlo podle jeho soudu proti duchu fair play a Abrahamianovi tedy bronz oficiálně odejmul.
"Aru chápu. Ale do sportu patří sportovní chování. Jeho excesy mi pokazily nejlepší okamžiky kariéry," stěžoval si olympijský šampion Andrea Minguzzi, který se do finále dostal právě po kontroverzním duelu s Abrahamianem.
Několik měsíců po olympiádě se navíc FILA usnesla, že zápasník musí zaplatit pokutu 3 000 švýcarských franků (přibližně 50 000 korun) a postihla jej rovněž dvouletým zákazem startu.
Zrovna tohle už Abrahamiana dvakrát netrápilo, bezprostředně po olympiádě se sám rozhodnul ukončit kariéru.
Ale stejně jako Matosovi i jemu jde o princip. Odvolal se k mezinárodní arbitráži v Lausanne.
Necítí se být viníkem.
Spíš obětí.
