První mohutná vlna Kolumbijců, valící se v 70. a 80. letech do světové cyklistiky, si vysloužila také přezdívku „horské blechy“. Drobní, lehcí a rtuťovití, výteční v kopcích, jenže to bylo často vše, co uměli. Na větru tolikrát připomínali hadrové panenky.
Luis Herrera dokázal ovládnout v roce 1987 Vueltu, ale jinak Kolumbijci do bojů o titul na třítýdenních podnicích většinou nezasahovali.
Druhá vlna je v tomto desetiletí jiná. Univerzálnější. Vrchaři prosazující se už i v časovkách, pronikající do tajů pozičního boje v pelotonu, se silnými týmy v zádech. Malí velcí muži, najednou pomýšlející na celkové triumfy z podniků Grand Tour. Taková je generace Naira Quintany, Rigoberta Urana či Estébana Chávese.
A pak je tu Fernando Gaviria.
Žádná blecha, nýbrž gepard.
Jedním slovem: unikát.
Vítězící sprinter.
Pouhých 22 let mladý, debutující na Grand Tour. Už dvakrát však na letošním Giru ovládl etapový spurt. Přichází na tiskovou konferenci a žádá reportéry: „Prosím, nepoužívejte už přezdívku, kterou jste mi dali: Misil de Antioquia.“
Střela z Antioquie se mu nelíbí?
Nelíbí. Zdánlivě nevinná přezdívka odkazuje na provincii, kde žil, a na jeho rychlost. Ale zároveň...
„Slovo střela připomíná válku. A Kolumbie je země, kterou lidé stále spojují se zbraněmi a ozbrojenými konflikty,“ připomene krvavou občanskou válku. „My sportovci se snažíme tuto image změnit. Kolumbie je nyní země jako každá jiná.“
Do galerie sportovních trofejí Kolumbijců míní letos přidat jednu, která tam dosud chybí: fialový trikot nejlepšího sprintera Gira. Po sedmi etapách mu patří a chce jej mít i v cíli v Miláně.
Od roku 1966, kdy se na Giru hodnotí tato bodovací soutěž, ji vyhráli nejčastěji Italové, Belgičané a Nizozemci, celkem cyklisté z deseti zemí, ale žádný z Kolumbie.
„To bych rád napravil,“ tvrdí.
Na rozdíl od řady dalších sprinterů neplánuje opustit Giro po 13. etapě, přestože v posledním týdnu už to budou jen samé hory, hory, zase hory a navrch časovka.
„Dokončit celou Grand Tour bude významným krokem v mé kariéře,“ říká. „Dojet až do Milána změní chlapce Fernanda v muže Fernanda.“
Po 3. etapě oblékl dočasně i růžový dres lídra celého Gira. Věděl, že ho při stoupání na Etnu zase ztratí, ale užíval si jej natolik, že v něm o volném dni vyrazil dokonce i na trénink.
Na Sicílii za ním přiletěli z Kolumbie na návštěvu rodiče, dědeček a sestra. S nimi pak slavil své vítězství v 5. etapě.
Kdo by mu jeho štěstí nepřál. O Gaviriově povaze každý hovoří jen v dobrém.
Za všechny zmiňme příhodu z etapového závodu Kolem Porveniru 2014 v podání Oliviera Cárdenase, jeho někdejšího manažera v týmu Coldeportes Claro:
„Pár kilometrů před cílem tehdy Fernando, náš nejlepší sprinter, upadl a zle si pohmoždil zápěstí. Rychle vstal, nechal se u doktora ošetřit a sám bez pomoci dojel peloton. Vzápětí spadl i jeho týmový kolega Contreras. Fernando zastavil, počkal na něj a pomohl mu zpět do balíku. Načež ostatním ujel společně s dalším parťákem Molanem. Ale před cílem zpomalil a daroval Molanovi vítězství.“
Týmový šéf se poté Gavirii zeptal: „Proč jsi nechtěl vyhrát?“
„Protože mě zápěstí bolí tak moc, že do další etapy asi nebudu moci nastoupit,“ odvětil. „Bylo by nefér vyhrát etapu a vzít si cenu, když budu muset závod vzdát.“
Gaviria loni v prosinci doma v Kolumbii:
Nenarodil se v horách jako Nairo Quintana, ale v nižších oblastech poblíž Medellinu. Než aby otáčel kolo do kopců, proháněl ho po dráze. Mistrem světa se na ní stal mezi juniory i muži.
Zároveň zkraje sezony 2015 šokoval na silnici při etapách Kolem San Luis. Coby člen třetidivizního kolumbijského týmu dvakrát senzačně porazil ve spurtu krále sprinterů Marka Cavendishe.
Worldtourová stáj Quick-Step mu hned nabídla místo stážisty a v srpnu téhož roku Gaviria dojatě a v slzách slavil první triumf v jejím dresu.
Místo: Uničov.
Závod: Czech Cycling Tour.
Z Moravy se odrazil ke skvostné kariéře. „Příští Cavendish,“ psali brzy reportéři. „Nebo příští Sagan,“ poukázal slavný sprinter Petacchi i na jeho klasikářské kvality. Právě v Petacchiho bývalém bytu v Toskánsku se Gaviria usadil.
„Povahově je jiný než Cavendish,“ posuzuje Brian Holm, sportovní ředitel Quick-Stepu. „Mark je hovorný, má rád zábavu. Fernando je tišší a zdrženlivější.“
Společnou mají naopak menší postavu v porovnání s mohutnými německými sprintery Kittelem a Greipelem. Gaviria měří 178 centimetrů a váží 71 kilogramů.
Jeho vzor Cavendish má z etap na kláních Grand Tour už 48 vítězství. Gaviria je na začátku cesty. „Ale má větší sílu než Mark. Ve spurtu se dostane až na 1200 wattů,“ říká Holm.