Nehratelný míč může být opravdu nehratelný, nebo jen špatně hratelný. Než se ale takovým stane, musí být identifikován! Na to mnozí hráči zapomínají. Pokud ho jen vyndají z křoví, věc je jasná, ale ani tam se nedoporučuje polevit v ostražitosti, takových ztracených balonů tam může být víc.
Pokud ale míček uvázne v pekelně hustém, neproniknutelném keři (kaktus?) a pouhým pohledem jej nelze identifikovat, pak na něj označení "nehratelný míč" neplatí. V takové situaci je potřeba hrát nový míč s jednou trestnou ranou a se ztrátou vzdálenosti, tedy z původního místa předchozí rány.
Trojí řešení
Jakmile někdo prohlásí svůj míč za nehratelný a identifikuje ho, může zahrát riskantně z místa, kde leží. Většinou zahraje mizerně, jinak by o nehratelném míči nepřemýšlel. Od klasického švihu a postoje se vzdálí asi jako kdyby oštěpař použil kladivářskou techniku. Někdy to není tak hrozné, ovšem je zapotřebí zcela nestandardně uchopit hůl.
Další volbou je spustit míček do mnohem lepší pozice, ale za cenu rány navíc. Je nutné to udělat ve vzdálenosti maximálně na délku dvou holí od místa, kde míč leží. A nikdy blíže k jamce!
Je tu varianta, která vypadá, jako by byla pro zdatnější - rychle se vrátit na místo, odkud byl míč naposled odpálen, nebo které je mu co nejblíž. Je to ale spíš varianta pro sebevědomé (věří si, že podruhé za sebou tak špatně nezahrají), nebo pro bystré (okamžitě vyhodnotí situaci a zvolí jinou taktiku, tj. nasměrují míč jinam, než měli v úmyslu prve).
A teď blíž všednosti, následuje nejčastější řešení: spustit míč na spojnici mezi jamkou a místem, kde byl nehratelný míč nalezen, ale prodloužené, tedy libovolně daleko dozadu.
Voda, písek
Pozor na situace, řešené jinými pravidly. Míč ve vodní překážce za nehratelný prohlásit nelze. V bunkru ano, ale platí (při zachování všech tří možností řešení), že to musí být v témže bunkru. Nejčastěji se takto řeší míček nacpaný těsně pod převislou travnatou stěnu bunkru.
Nehratelný míč skýtá jednu maličkou náplast na svou nevýhodnost. Hráč jej smí zvednout a očistit, nebo dokonce nahradit jiným míčem.
Poznámka ke kaktusu: na českých hřištích neproniknutelná křoviska nejsou tak časté. Ale už třeba v Egyptě nebo na Kanárských ostrovech, nemluvě o tropech, jsou podél fervejí keře tak husté, že vyndat z nich míček skutečně nejde, i když na něj majitel kouká třeba z metru.
(Fotografie byly pořízeny na hřišti Prácheňského golfového klubu v Kestřanech u Písku.)
