V Praze mu přidělil pokoj ve svém domě. „Gde je stlejda?“ usilovně vyzvídá syn Štěpán Šebrle.
O přípravě Tomáše Dvořáka čtěte ZDE
Teď jsou spolu na soustředění v Břeclavi, záhy odlétají na kemp v Los Angeles, do klubu Bryana Claye, amerického soupeře.
„Když on, tak já taky,“ vzdychne Šebrle a stíhá Zsivoczkého při výšlapu do kopce. „Vedle něj se víc hecnu,“ vysvětluje. „Zato když běhám se specialisty, podvědomě se uklidňuju: Ti stejně musí být rychlejší.“
Na tréninku se sázejí o pivo, Šebrle o jedno vede. Komunikují anglicky, česky zatím Zsivoczky zvládá základní pojmy: Děkuju. Dobrou chuť. Dobrou noc. Pivo. A číslovky.
„Navíc pár nepublikovatelných výrazů,“ dodává.
Kamarádi od rekordu
Kamarády jsou od sezony 2001. Tehdy odtáhl Maďar českému soupeři patnáctistovku, při které v Götzisu překonal světový rekord i magickou hranici 9000 bodů.
„Věděl jsem, že Attila je dobrý běžec. Potřeboval jsem čas 4:24. Požádal jsem ho, jestli mi to odvodí,“ vzpomíná na slavný den.
Žádnou finanční prémii Zsivoczky v Götzisu slíbenou neměl. Sám skromně říká: „Rád jsem pomohl. A Roman by to zvládl i beze mě.“
Je synem olympijského šampiona v hodu kladivem z Mexika 1968, skončil šestý na aténských hrách. Loni mu zemřel kouč, také proto oslovil Dalibora Kupku, trenéra Šebrleho.
Ten se zprvu zdráhal, zato teď vyzdvihuje, jak se svěřenci hecují: „Funguje to dobře. Roman konečně pochopil, že po tréninku by se mohl i vyklusat.“
Šebrle s úšklebkem přizná: „Mně je blbé nejít, když Attila jde.“
Spolu křepčili na karaoke, stříhali si, kdo půjde zpívat. Zsivoczky prohrál, zapěl We are the champions a celý bar skandoval: „Attila, Attila!“
V Břeclavi přebývají v hotelu, za rohem mají stadion, tělocvičnu, bazén i les. Hoteliér je bývalým výškařem, atlety vykrmuje. „Zase budeme jak koulaři,“ uleví si Šebrle u oběda.
Na večer přislíbí majitel značkové moravské víno, na oplátku žádá: „Romane, nemohl by ses ukázat kuchařům? Ještě tě neviděli.“
Ve volnu vyrážejí do Slavkova na golf. Zsivoczky vytahuje z Šebrleho vaku krátké, umělohmotné hole, které patří malému Štěpánovi.
„Jo, tohle mi na tebe docela stačí,“ provokuje parťáka.
„Je drzej!“ kroutí hlavou světový rekordman.
