V 56 letech osedlá Tiumena a připíše si na konto rekordní 23. Velkou pardubickou.
Dostih, o němž léta tvrdí: "Tohle je moje olympiáda."
Těšíte se už? Cítíte chvění po těle? Nemůžete dospat?
Určitě se těším. Jenže navenek se to nijak neprojevuje. Moje paní sice nemůže spát, ale já to beru, že se v podstatě nic neděje.
Paní vás od startu opět zrazovala?
Poslední dobou už ne. Před měsícem bylo hůř. Zkoušela to na mě, ale stejně neměla šanci. Někdo tomu tady musí šéfovat.
Co by se muselo stát, abyste prohlásil: Už Velkou nepojedu?
Možná kdyby mi syn po cross country v Albertovcích neřekl: Přece neskončíš kariéru posledním místem. Tím mě vytočil. (Váňa starší tam startoval na zraněném Welldancerovi.)
Kdyby mlčel, díval byste se na letošní Velkou jen z tribuny? Tomu nevěřím.
No... Asi ne. Nevím, jestli by se při takovém množství startujících koní našel pro Tiumena jiný vhodný žokej. Ono jich moc není. Zeptejte se třeba pana Kinského, jaké měl problémy sehnat žokeje na Maratha.
Ani představa, jak budete ráno po Velké celý rozlámaný, vás neodrazuje?
Já rozlámanej nebudu!
Sportovci přece často tvrdí, že ráno po těžkém závodě bývá nejhorší.
Ale já sedím denně čtyři hodiny na koni, někdy i pět. Jezdím třeba šest prací za sebou. Takové věci možná tvrdí staří fotbalisté. Ti, co jsou denně v tréninku, to neříkají. Rosický určitě není po zápase rozlámanej, má z tréninku namakáno.
Rosický byl především dlouho zraněný. Zato vám se zranění poslední dobou vyhýbají, ne?
Dá se to říct. Ale stejně mám teď takový problém, po Velké musím na operaci páteře. Jak jsem před dvěma lety spadl z Bejrúta a nejel Velkou, udělalo mi to z míšního kanálu přesýpací hodiny. Musí ho poopravit.
Neobáváte se komplikací?
Od té doby už jsem spadnul nejmíň stokrát. To bych musel padnout fakt blbě, aby komplikace nastaly.
Musíte před letošní Velkou ještě usilovně hubnout?
Dnes jsem měl 64 kilo. Spíš bych měl trošku přibrat, ať nemusím mít moc velké sedlo. V sobotu zajdu na nějakou dobrou večeři.
O Tiumenovi jste říkával, že je líný. Jak ho přesvědčíte, aby nebyl?
Trošku mu před Velkou zatopím pod kotlem.
Jak se to dělá?
V pátek si ještě zaběhne nějakou tu čtyřstovku. Mám vypozorované z předchozích dostihů, že se vždycky pomalu rozcházel. Třeba loni při Ceně Vltavy z posledního místa doběhl nakonec třetí. Kdyby začal makat dřív, mohl vyhrát. Půjde o to, zavčas ho v neděli při Velké probudit.
Rozumíte si spolu?
Na rozdíl od Sixteen skáče obrovské skoky, v práci mám na něm daleko lepší pocit než na ní. Ale dostih jsme spolu ještě nejeli. Uvidíme.
Sixteen , kterou také trenérsky připravujete, je podle bookmakerů jasnou favoritkou, takřka bez konkurence. Co vy na to?
Že mám v tréninku tři její kolegy, co jdou Velkou taky, a ti se mi nezdají, že by na tom byli hůř. Spíš naopak. Nejen s nimi to Sixteen jednoduché mít nebude. I když se zdá, že má lepší formu než před kvalifikací. Navíc v práci ze sebe nikdy nevydá to, co v dostihu.
Dávno nebylo na startu 25 koní. Početné pole však s sebou přinese i komplikace, že?
Pro každého. Hlavně jsou tu spousty zahraničních jezdců, dokonce i nějaký Australan. Což může být nebezpečné.
Máte strach z neznalců pardubického kurzu?
Strach nemám. Beru to tak, že každý musí mít své štěstí, aby se mu nějaký blbec nepřipletl pod nohy. Z 25 koní vzniknou určitě pády, po závodišti se budou pohybovat i koně bez jezdce. Tak přeju těm, co jim má být přáno, ať nemají cestou k cíli nezasloužené komplikace.
Čeští žokejové radí: Ideální je držet se při dostihu Pepči Váni, ten zná Velkou nejlíp.
Když ji nikdo jiný nejel 23krát jako já, není se čemu divit.
Přesto, může vás ještě něco na kurzu překvapit?
Jasně. Třeba loni jsem skočil třináctku a najednou zvednu oči a říkám: Ježíšmarjá, vždyť už jsem měl zatočit. Točil jsem o metr pozdějc, než jsem měl. Nový, upravený kurz nemám ještě tolik v krvi jak ten bývalý.
Letos jste absolvoval jediný dostih. Může to být na škodu?
Tak vyježděný ve finiši jako kluci, co týdně mají 10 dostihů, nemůžu být. Ale co se týká znalosti dráhy, taktiky a pohybu v dostihu, mám proti spoustě lidí pořád výhodu.
S čím budete spokojený jako trenér a s čím jako jezdec?
Když vyhraju. Třeba: první budu já, druhá Sixteen, třetí Del Sole, čtvrtý Pocci (všechno koně, které trénuje). Nebo tihle čtyři v jiném pořadí. To bych asi slavil až do rána. Poslední tři měsíce jsem se alkoholu ani nedotkl, ovšem v tomhle případě bych udělal výjimku.
Se synem, který tentokrát osedlá Del Sola, jste se nevsadil?
Ne. Del Sole teď jezdil v práci z mých koní nejlíp. S klukem se radši sázet nebudu. Ale porazím ho.
