Nizozemce zlákal do Česka deblista Martin Damm. „Dostal divokou kartu a samozřejmě to bylo za nadstandardních podmínek,“ řekl turnaje Vladislav Šavrda. Do Prahy přijedou ze známějších hráčů ještě Španělé Portas a Montaňes, Argentinec Squillari či Američan Gimelstob. Češi? Například Tabara, Hernych, Fukárek.
Jenže je tu především Schalken! Tenisový stroj. Zeď, která vrátí téměř každý úder a málokdy zkazí. "V jistotě úderů je jedním z nejlepších na světě. Má dlouhé ruce, doběhne to, co už ostatní ne," tvrdí Jan Vacek, který s ním prohrál loni v osmifinále Wimbledonu a který je do challengeru také přihlášen.
Když Schalken jako mladý bušil míčkem o zeď, rodiče šíleli. Vydržel to několik hodin a vypracoval si skvělou kondici, tvrdý servis i drtivý jednoručný bekhend. Letos se však zatím rozjíždí pomalu. Pouze na třech turnajích postoupil do čtvrtfinále: v Dubaji, Rotterdamu a naposledy minulý týden na antuce v Mnichově.
Na probíhajícím turnaji v Římě padl hned v prvním kole. Zápasovou bilanci má od ledna 13:10 ve dvouhře, a dokonce 4:9 ve čtyřhře. I proto na chvíli opustí velké akce a přijede na challenger do Prahy.
Je fanouškem fotbalového klubu PSV Eindhoven a rád čte biografii afrického politika Nelsona Mandely. Poslouchá klasickou hudbu a obdivuje stará auta. To vše je ale až druhé po tenisu.
V něm už získal tituly na sedmi turnajích ATP a vydělal přes čtyři miliony dolarů (120 milionů korun). Nejlepší rok měl bez debat loni. Kromě toho, že pomohl Nizozemsku zpátky do Světové skupiny Davis Cupu, málem způsobil senzaci na Wimbledonu. Ve čtvrtfinále trápil pozdějšího vítěze Hewitta a podlehl mu až 5:7 v pátém setu.
Schalken je zkrátka špička.
