Do cílového Marina di Ascea zbývaly sotva čtyři kilometry, Scarponi šlapal na třetím místě ve skupině, co stíhala osamoceného uprchlíka Luku Paoliniho. "Myslím, že jsme měli na to ho dojet," říkal.
Tempo udávalo duo borců z týmu Blanco, pak ale Steven Kruijswijk a Robert Gesink nezvládli jednu pravotočivou zatáčku a skončili na zemi. Scarponi se zalekl a na asfalt dopadl i on.
"Ti dva přede mnou dostali smyk a já jsem instinktivně sáhl na brzdy. Výsledkem bylo, že jsem spadl i já," zuřil podřený Ital. Rychle sice vstal na vlastní, ale zlostně zahodil kolo. Ulomená přehazovačka ho vyautovala. Vysílačkou žádal o pomoc, dlouho však musel čekat, než dorazí.
"To se stává," krčil třiatřicetiletý závodník rameny.
Svoje kolo mu nakonec přenechal další borec z Lampre Simone Stortoni a Scarponi se vydal do zoufalé stíhačky s Polákem Niemecem. Do cíle dorazil tři čtvrté minuty za Wigginsem, Nibalim a dalšími favority na růžový dres.
"Byla to hodně útočná etapa a vyvíjela se pro mě celkem dobře. Dařilo se mi celý den být v čele pelotonu, dobře jsem zareagoval na útoky Hesjedala," vyprávěl Scarponi. "Myslím si dokonce, že jsme mohli dostihnout i Paoliniho, jenže... Je škoda, že jsem spadl, a smůla je i v tom, že jsem nabral ztrátu."
Útěchou mu může být aspoň to, že z karambolu vyvázl relativně nezraněn. "Jsem jen odřený." Daleko větší ránu dostaly jeho naděje pro další vývoj závodu, i když ten je zatím na samém začátku a rozhodující pasáže teprve přijdou. "Ztratil jsem sekundy, vím, ale Giro je pořád hodně dlouhé," uklidňoval. "Ale neznamená to, že budu atakovat v každé další etapě."
Aktuálně Scarponimu patří 22. pozice a nepříjemná ztráta 1:23 minuty na lídra a 1:06 na Wigginse. Navíc v sobotu ho čeká 55kilometrová časovka, kterou coby elitní vrchař úplně nemusí. "Kde můžu získat čas? To nevím," říkal. "Ale boj vzdát nechci."
