Martina Sáblíková zářila spokojeností. Přestože česká rychlobruslařská suverénka nakonec nezískala na světovém šampionátu ve vícebojích cenný kov, hodnotí své vystoupení v Berlíně navýsost spokojeně.
V cíli obou nedělních závodů pak nezapomněla zamávat svým dvěma babičkám, dědovi a mamince, kteří ji drželi palce v hledišti. Přesně, jak zkraje týdne avizovala.
"Určitě je to lepší než loni. Jsem spokojenější," hodnotila celkově svůj víkendový výkon poté, co mezi novináře přišla s kyticí za vítězství na pětikilometrové trati a cenou za pokořený rekord dráhy.
Ten vzala svému dětskému idolu Claudii Pechsteinové, pro níž to byl pravděpodobně poslední šampionát na domácí půdě.
Na trati 5000 metrů pak česká sportovkyně uplynulého roku prohrála naposledy v listopadu 2006 na závodech v Moskvě.
Martino, víte, že jste sebrala Pechsteinové poslední rekord, který na světových oválech vlastnila?
Chudák (směje se). Ale ona normálně za mnou přišla a gratulovala mi. I když je asi trošku zklamaná.
A vy jste se závodem spokojená?
Jsem sice zase pátá, ale s tou závěrečnou pětkou jsem spokojená. A spokojená jsem i celkově. Vždyť loni jsem na trojce skončila pátá a letos druhá.
Kdybyste najela v pětce ještě tři sekundy na Kanaďanku Nesbittovou, mohlo to být ještě lepší.
To ano, ale na Grovesovou by to bylo ještě víc, takže by se nic nezměnilo. Jen bych byla o místo lepší.
Asi hodně zamrzí především úvodní pětistovka, kde nevyšel start?
Určitě. To první kolo mohlo být o půl sekundy rychlejší. Ale stalo se, beru to sportovně. Ale celkově to nebylo tak hrozné, spíš se mi nepovedlo právě jen tohle kolo.
S čím jste šla do závěrečné pětky. Vyhrát ji, nebo stáhnout sekundy, které chyběly k medaili?
Vyhrát. Pětka je pro mě důležitější než čtyřboj, protože je to olympijská disciplína.
Vy na této trati vládnete už téměř čtrnáct měsíců. Co to pro vás znamená být takhle suverénní?
Já jsem za tohle strašně ráda. Blíží se mistrovství světa v Japonsku, tak doufám, že bude forma. Dvě zlata jsou hodně a já doufám, že se mi něco podaří obhájit. Ale bude to tam hodně těžké. Tady nestartovala Groenewoldová, ta bude hodně nebezpečná. Věřím, že to zase dopadne dobře.
Máte informace, jak to v Japonsku vypadá, jaký je tam led a podobně?
Vůbec ne. Nikdy jsem tam nebyla.
Prý jste na dnešek nemohla usnout a musela jste si dát panáka jägermeistera?
No můj nápad to nebyl (dívá se k trenérovi). Ale když jsem od půl deváté ležela v posteli a v půl druhé se ještě dívala do zdi, tak jsem si říkala - to jsou fajn čtyři hodiny. Ale pomohlo to, za půl hodiny jsem spala.
Byla jste před druhým dnem víceboje nervózní?
To ano. Hlavně z té pětky a aby mi ostatní moc neujely na patnáctistovce. A nakonec i kvůli tomu, že přijeli příbuzní.
Světový pohár v Heerenvenu pokračuje až za dva týdny, pojedete teď na chvíli domů?
To ještě nevím, to rozhodne trenér.
Po dojezdu posledního závodu jste pak po dráze kroužila v kašpárkovské čepici s rolničkami. Kde jste ji vzala?
Hodili mi ji tam ze sektoru holandských diváků. Bylo na ní napsané, že jsou mí fanoušci. Tak jsem si to dala na hlavu, jen tak pro srandu. Líbilo se mi cinkat rolničkama a oni to ocenili. Dobře jsem se bavila.
