Do pátečního semifinále proti České republice půjde Daniločkinová coby nejlepší střelkyně svého týmu. Její výkony snesou srovnání s Kateřinou Elhotovou, další výbornou kanonýrkou, která se má jednou stát vůdkyní české reprezentace.
Jenomže jednadvacetiletá Češka je už na svém třetím mistrovství Evropy a její úloha v rámci národního týmu roste každým rokem. To rodačka z Moskvy sice zářila v juniorských výběrech, ale na turnaji nejlepších hráček starého kontinentu zažívá premiéru. Dosud se představila jen na loňském mistrovství světa v Česku.
A ještě na začátku tohoto mistrovství Evropy to určitě nevypadalo, že by mělo patřit Daniločkinové. Při prohře s Litvou se na palubovce neobjevila ani na jedinou sekundu. Ale o pár dní později začala střelecky zářit. Při prvním utkání s Českem to byla právě ona, kdo chladil zbytky doutnajícího optimismu soupeře. Nejlépe úspěšnou trojkou. Střelbu z dálky má totiž fenomenální, na celém turnaji zatím dala 12 ze 23 pokusů!
Číslo úspěšnosti nad 50 procent snad ani nemůže v dlouhodobé soutěži vydržet, ale "čtyřicítky" překonává Daniločkinová každým rokem. Ani zlatá ruka ji však neudržela v Eurolize a nezajistila ji finančně. Zatím.
Výkony pětadvacetileté střelkyně, třeba při porovnávání s milionářkami Ilonou Korstinovou, Světlanou Abrosimovovou a Olgou Artěšinovou, nemohou nechat chladnými manažery z velkoklubů UMMC Jekatěrinburg nebo Spartak Moskevská oblast.
Nejspíš už brzy nastane čas, kdy se Daniločkinová vrátí ze svého "vyhnanství" v Čevakatě Vologda. Klub z (na ruské poměry) malého města severně od Moskvy jí sice nabízí výraznou roli a minuty ve FIBA Eurocupu. Ale Euroliga je Euroliga. A do ní Daniločkinová nahlédla jen na pár minut těsně před krachem CSKA Moskva.