Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zase jsem házel do kýble. Ale tentokrát ležel dál, říkal oštěpař Veselý

Oštěpař Vítězslav Veselý | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

18 2014
Po Diamantové lize v Oslu si Vítězslav Veselý stěžoval, že pořád hází oštěpem "do kýblu" na 83 metrů. "Snad mi to na Tretře uletí," přál si. A stalo se. Tentokrát pro změnu bombardoval hranici 87 metrů. Třikrát ji přehodil, jednou se k ní těsně přiblížil. A jeho nejdelší hod, hned ten první, měřil 87,38 metrů. Což znamená druhé místo letošních světových tabulek.

Oni vám ten "kýbl" posunuli na 87 metrů, co?
To je pravda. Bylo to zase do kýble, jen ležel o trochu dál. Málokdy mám energii až do posledních pokusů, ale dneska jsem ji fakt měl. Cítil jsem v hlavě, že kdybych to trefil ještě o trošku líp, mohl to být i osobák. Ale jinak to tu bylo super.

Už jste měl v nějakém závodě tak vyrovnanou a tak dalekou sérii hodů?
Co do průměru hodů to byl určitě můj nejlepší závod v životě. Taková stabilita dalekých hodů se mi ještě nikdy nepovedla. Je to pro mě trochu i záhada, protože ještě při rozcvičování jsem Peťovi Frydrychovi vykládal: Nevím, co tam dělám, mám z rozcvičení strašně divný pocit.

A pak při závodě ten pocit zmizel?
Paradoxně mi možná pomohlo, že jsem si řekl: Budu to všechno dělat jednoduše. A ono to zafungovalo. I když hody nebyly ideální. Dobíhal jsem až těsně k čáře a pak tam brzdil.

Kolik taková chybička mohla sebrat? Metr?
To nevíte. Plus minus metry. Kdybych ten prostor při odhodu měl, třeba bych ale pak udělal něco jiného špatně. To mohu jen spekulovat.

Měl jste pocit, že dnes házíte tak trochu i za nemocnou Barboru Špotákovou, se kterou se připravujete v jedné skupině?
Určitě byla škoda, že bylo publikum o ni ochuzené. Barča je největší domácí hvězda posledních let. Ale bojoval jsem hlavně za sebe, abych tu předvedl co nejlepší výkon a měl z toho dobrý pocit. Tretra je pro mě výjimečná. Asi i skutečnost, že jsem tu byl malinko ve stresu, mi pomohla prošťouchnout ten 83metrovej kýbl. Tady vám atmosféra pomůže vyhecovat se jako málokde jinde.

Zase jste první v českých tabulkách roku, přehodil jste Petra Frydrycha.
Ale je dobře, že nejsem o moc první. Kluci asi měli dneska trošku větší představy, ale Peťa zase hodil za 80 metrů a Kubovi Vadlejchovi to letělo k 80. Musí závodit závodit a oni to stabilizují.

Mistrovství Evropy družstev v Braunschweigu teď pro vás není téma?
Ne ne ne, Peťa si nominaci vybojoval, nominace už byla, takže by měl jet.

Nejbližší váš závod tedy bude kde?
V Paříži 5. července. Teď jedu od pátku do Nymburka, těším se, že potrénuju.

Podmínky byly takřka ideální?
Určitě byly skvělé, další kluci si taky naházeli. Tarabinovi, čerstvému otci, se taky povedlo hodit si svůj nejlepší výkon sezony. O to víc mě mrzí, že jsem je nevyužil na ještě delší hod. Po loňské sezoně jsem si trochu stěžoval, že všechny závody házíme na velkých stadionech, kde jsou podmínky férové, ale vítr nám tam moc do zad nefouká. Menší stadiony jsou v tomhle ideální. Když se to chytí, může se to zužitkovat.

Nerad o sobě posloucháte, že jste hvězda. Ale když posloucháte, jak vás diváci vítají a povzbuzují, tak jí skutečně jste. Stále jste si nezvykl?
No... Dneska jsem běžel první vítězné kolečko v životě. A užil jsem si to. Myslím, že se přizpůsobuju. A jsem rád, že je na co si zvykat.

Po vítězství na mistrovství světa v Moskvě jste ho neběžel?
Tam jsem vyběhl, ale zrovna startovala nějaká běžecká disciplína, tak jsem to asi po padesáti metrech zabalil.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze